Home > Analýzy - statistiky > Analýzy > Analýza regionálních trhů práce

Analýza regionálních trhů práce

Soubory ke stažení:

Analýza_regionálních_trhů_práce 2Q2011 - 4Q2012.pdf
Analza_regionlnch_trh_prce_1-3Q_2013.pdf

ÚVOD

Analýza regionálních trhů práce se zabývá příhraničními českými a rakouskými oblastmi, které zahrnují Kraj Vysočina na české straně a Waldviertel a Weinviertel na straně rakouské. Účelem analýzy je vzájemné porovnání zkoumaných regionů z pohledu trhů práce. Analýza je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje obecné informace o zkoumaných regionech, jako je geografická rozloha, počet obyvatel, charakteristika hospodářství a průmyslu, stěžejní obory podnikání, administrativní členění regionů a další specifika, aby bylo možné udělat si představu o hospodářském postavení regionů, s nímž trh práce a možnosti pracovního uplatnění pro obyvatele úzce souvisí. Praktická část je rozdělena na tři dílčí oblasti, kterými jsou Analýza volných pracovních míst a sil, Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti a Analýza efektivity. Analýza volných pracovních míst a sil je zaměřena na rozbor míry nezaměstnanosti, počtu volných pracovních míst a oborové struktury pracovních příležitostí. Hlouběji budou rozebrány výraznější trendy a diference ve zkoumaných oblastech. Obdobím, ve kterém budou tyto trendy zachyceny, je 2. čtvrtletí 2011 až 3. čtvrtletí 2013. Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti popíše a porovná nástroje ke zvýšení zaměstnanosti používané ve zkoumaných regionech za období 2005 až 2013. A konečně Analýza efektivity se bude věnovat posouzení účelnosti prostředků, které jsou vynaloženy ke zvýšení zaměstnanosti.

1. TEORETICKÁ ČÁST

1.1 Obecná charakteristika příhraničních oblastí

Příhraniční oblasti jsou typické svým venkovským charakterem, což se projevuje ve struktuře osídlení a poměrně významným podílem zemědělství na místní ekonomice. Charakteristické jsou pro příhraniční oblasti vesnice a města malé a střední velikosti. Ty tvoří regionální centra, na kterých je postavena ekonomika s místní tradiční hospodářskou strukturou. Oblasti v blízkosti městských center jsou demograficky a ekonomicky dynamické, oproti okrajovým částem, které jsou vzdálené od hospodářských center. Nabídka pracovních příležitostí je tak omezená. Největším městem na české straně je Jihlava, na rakouské je to St. Pölten. Obě města mají shodně okolo 50 tis. obyvatel.

Z pohledu demografie jsou typickými trendy příhraničních regionů stárnutí populace, migrace obyvatelstva a klesající porodnost. Obecně platí, že centrální regiony se rozvíjejí dynamicky, zatímco v okrajových regionech populace stagnuje či ubývá, vlivem stěhovaní obyvatel za pracovními příležitostmi.

Struktura ekonomiky příhraničních regionů má výrazné regionální rozdíly v prosperitě. Typický je opět rozdíl mezi příměstskými oblastmi a venkovem a mezi českou a rakouskou částí příhraničního regionu. Hospodářství je postaveno na rozvoji průmyslových podniků a zahraničních investicích, které jsou významnou hnací silou zejména na české straně. Společným trendem obou regionů je rozvoj sektoru služeb s novými pracovními příležitostmi. Jak už bylo zmíněno, důležitou roli v hospodářství příhraničních regionů na obou stranách hraje zemědělství. Nejpodstatnější z pohledu hrubé přidané hodnoty je však sekundární sektor, který má větší převahu v české části, než je tomu v Rakousku. Oborová rozmanitost se v příhraničních oblastech odvíjí zejména od průmyslové tradice regionů. Výrobní sektor se soustředí na tradiční lehký průmysl zahrnující potravinářství, textilní a oděvní výrobu, zpracování skla, kamene a dřeva. Významně je dále zastoupeno strojírenství nebo energetika. V případě energetiky je třeba zmínit rozdílné výrobní zdroje, které se k výrobě energie ve zkoumaných regionech používají. V Rakousku převládá výroba z vodních a obnovitelných zdrojů, na české straně je dominantní jaderná energie, avšak i obnovitelné zdroje zde mají již významné zastoupení vzhledem k štědré státní dotační podpoře této výroby v posledních několika letech. V tomto směru lze sledovat nový trend posledních let v českých i rakouských příhraničních oblastech, kdy se začíná dobře doplňovat obor zemědělství a energetika při výrobě energie v bioplynových stanicích, které zpracovávají některé odpadní suroviny zemědělské výroby tzv. biomasu. Rozvoj těchto nových odvětví má pozitivní vliv na přírůstek nových pracovních příležitostí. Dalším nezanedbatelným sektorem hospodářství obou regionů jsou služby. Více rozvinutý je tento sektor v rakouských regionech, o něco méně je to na české straně, avšak i zde je zaznamenáván vzestupný trend v tomto odvětví. Pracovní příležitosti jsou na české straně zejména v oblasti obchodu, v Rakousku potom v sociálních službách, cestovním ruchu a maloobchodu.

1.1.1 Trh práce příhraničních oblastí

Trh práce je do značné míry ovlivněn strukturálními změnami ekonomik zkoumaných regionů. Zde dochází od roku 2008 až po současnost k významným výkyvům z důvodu přetrvávající hospodářské recese. Po dramatickém propadu v počtu volných pracovních míst v roce 2009 se v následujících letech situace postupně zlepšovala, avšak stále není natolik stabilní, jako tomu bylo v předkrizových letech. Obecně je situace na trhu práce stabilnější v Rakousku, kde není trh práce natolik ovlivněn hospodářskými výkyvy. Naopak na české straně jsou tyto vlivy výraznějšího charakteru. Z pohledu konkrétních oborů se situace již celkem stabilizovala ve strojírenství i sklářství, které představovalo významný podíl na zaměstnanosti některých mikroregionů Kraje Vysočina. Problematická situace je však stále například ve stavebnictví či službách spojených s pohostinstvím a restauratérstvím.

Z pohledu koncentrace pracovních míst dominují samozřejmě městské oblasti nad venkovskými, kde se pracovních míst nedostává. Významnými trendy jsou meziregionální a přeshraniční dojíždění za prací. Další charakteristikou je zvýšená nezaměstnanost s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných a nezaměstnaných s nízkou úrovní kvalifikace.

1.2 Kraj Vysočina

image002.png
Obrázek 1 - Administrativní členění Kraje Vysočina

1.2.1 Obecná charakteristika Kraje Vysočina

Územně samosprávný celek Kraj Vysočina vzniknul 3. prosince 1997 na základě ústavního zákona č. 347/1997Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků, kdy byl dle této úpravy nazván „Jihlavský kraj“. Od 31. Května 2001 následovala změna názvu kraje prostřednictvím ústavního zákona č. 176/2001 Sb., na „kraj Vysočina“. A konečně s účinností od 1. srpna 2011 vstoupil v platnost současný název „Kraj Vysočina“. Kraj je tvořen z pěti okresů. Jsou to okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.

Rozloha kraje je 6 796 km2, což ho řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti v rámci ČR. Administrativně je území Kraje Vysočina rozděleno na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Samosprávnými jednotkami nejnižšího stupně jsou obce, kterých je v kraji 704, z nichž 34 má status města.

V rámci ČR Kraj Vysočina sousedí s kraji Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským. S krajem Jihomoravským Kraj Vysočina vytváří dohromady oblast NUTS 2, která je charakteristická z pohledu podpory regionálního rozvoje. Území kraje se přímo nedotýká státní hranice ČR, jižní částí však zasahuje do její těsné blízkosti. Kraj se tak může zapojit do přeshraniční spolupráce s Rakouskem, čehož je důkazem mimo jiné i projekt „2011: Společně na trhu práce Vysočina – Dolní Rakousko“. Region Vysočiny je dále charakteristický poměrně nízkým znečištěním ovzduší a celkově zdravým životním prostředím. Jako takový je tedy velmi vhodnou lokalitou z pohledu turistiky a cestovního ruchu. Nevýhodou je slabší infrastruktura pro volnočasové aktivity, která se však v posledních letech rozšiřuje a zkvalitňuje zejména za přispění dotačních prostředků EU určených k těmto účelům. Stále však je a ještě dlouho bude v této oblasti co zlepšovat. Dá se říci, že cestovních ruch je jedním z významných potenciálů kraje pro rozvoj ekonomiky i zaměstnanosti. Dosud však zejména z výše uvedených důvodů tento potenciál není plně využíván.

„V rámci střední Evropy, respektive Evropy je poloha Kraje Vysočina poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Vídeň / Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava - Znojmo - Vídeň, v síti evropských silnic označení E 59).

„Dalšími zdroji exponovanosti jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno - Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč - Telč -České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod - Kolín aj. Většina komunikací nadregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco hospodářsky významnější komunikace v kolmém směru v území chybějí. Nespornou výhodou kraje je centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR).“


1 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Jihlavě „Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti a analýza efektivity APZ v Kraji Vysočina v roce 2011“ str. č. 4
2 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Jihlavě „Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti a analýza efektivity APZ v Kraji Vysočina v roce 2011“ str. č. 4
1.2.2 Obyvatelstvo

Z pohledu koncentrace obyvatelstva, výroby a služeb v ČR je poloha kraje spíše průměrná. I z pohledu územního členění je Kraj Vysočina poměrně vzdálen od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Kraj Vysočina měl k 1. lednu 2012 téměř 512 tisíc obyvatel s hustotou zalidnění 75 obyvatel na km2. V mezikrajském srovnání to představuje třetí nejnižší lidnatost. Ukazatel počtu ekonomicky aktivního počtu obyvatel dosahoval k 31. 12. 2011 na hodnotu 256 686.

Rozdrobená sídelní struktura má významný vliv na vylidňování menších obcí a odchodu mladých a kvalifikovaných obyvatel za prací do větších měst v kraji i mimo něj. Z velkých aglomerací je nejblíže brněnská.

Příležitostí pro obyvatele příhraničních regionů na české straně je možnost vstoupit na rakouský pracovní trh bez omezení, které před 1. 5. 2011 představovalo přechodné období, uplatněné na české zaměstnance a firmy po vstupu ČR do EU. Současně již tedy přechodné období neplatí a čeští zájemci o práci v Rakousku, stejně tak podnikatelé a firmy, se mohou ucházet o zaměstnání a zakázky. Přesto zájemci o práci z ČR musejí v Rakousku dodržovat specifické náležitosti týkající se sociálního a zdravotního pojištění, ohlášení vyslaných pracovníků, ověření kvalifikace a respektování pracovních podmínek dle místní legislativy. Další otázkou je daňová problematika. České firmy budou na rakouském trhu působit tedy za stejných podmínek jako firmy místní.

Prvním krokem zájemce o zaměstnání v Rakousku by mělo být kontaktování místního zaměstnavatele. K tomuto je možno využít služby portálu EURES, jehož poradci doporučují využít například zkušeností českých občanů, kteří v Rakousku již pracovali, nebo volných pozic inzerovaných právě na tomto portálu. Důležitým momentem pro ucházení se o zaměstnání je potom komunikativní znalost jazyka a odpovídající kvalifikace a praxe v oboru, ve kterém se zájemce uchází o práci.

1.2.3 Hospodářství a ekonomika

Ekonomická výkonost kraje zaostává za celorepublikovým průměrem. Podíl kraje na HDP ČR se pohybuje okolo 4 %. HDP na obyvatele v roce 2010 činilo 293 tisíc Kč, což představuje 81% průměru ČR. Průměrná měsíční mzda v roce 2010 byla 21 700 Kč. Za průměrem ČR kraj tedy zaostával tedy o 2 600 Kč.

Nezaměstnanost byla v roce 2011 9,44 %, což představuje osmou nejnižší nezaměstnanost v ČR. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji byla v okrese Třebíč (13%), nejnižší potom v okrese Pelhřimov (6%).

Ke konci roku 2011 bylo v registru ekonomických subjektů (RES) evidováno celkem 105,2 tisíc subjektů se sídlem v Kraji Vysočina. V rámci ČR je tak Kraj Vysočina řazen na předposlední místo před Karlovarským krajem. Z toho vyplývá nižší podnikatelská aktivita vzhledem k počtu obyvatel. Nejvíce ekonomických subjektů je situováno v okrese Žďár nad Sázavou (24 tisíc), nejméně potom v okrese Pelhřimov (16,1 tisíc). Z hlediska právní formy, obdobně jako v celé České republice, jednoznačně převažují fyzické osoby (80,3 % z celkového počtu subjektů v RES). Z dalších právních forem jsou využívány obchodních společnosti, v rámci kterých dominují společnosti s ručením omezeným.

Z průmyslové výroby jsou nejvýznamnější odvětví strojírenské a kovodělné, textilní, dřevozpracující a potravinářské. Významné zastoupení má rovněž zemědělství. Charakteristické pro kraj je zejména pěstování brambor a olejnin, z živočišné výroby pastevní chov skotu. Průmyslovými centry jsou zejména bývalá okresní města.

Z pohledu struktury ekonomických subjektů dominuje obchod, ubytování a stravování. Dále potom průmysl, stavebnictví, profesní, vědecké a technické činnosti, zemědělství, lesnictví a rybářství.

1.2.4 Významní zaměstnavatelé

Největší zaměstnavatel v Kraji Vysočina je situován v okrese Jihlava a je jím strojírenská firma Bosch Diesel, s.r.o., která zaměstnává pracovníky ze všech okolních okresů. Dalším významným zaměstnavatelem okresu Jihlava je strojírenská společnost Automotive Lighting, s.r.o., která je rovněž zaměřena na automobilový průmysl. V okrese Žďár nad Sázavou dominuje strojírenská firma ŽĎAS a státní podnik DIAMO, zabývající se těžbou uranové rudy. V okrese Třebíč představuje nejvýznamnější podnik Jaderná elektrárna Dukovany. V okrese Pelhřimov zaujímají přední místo firmy Zexel Valeo Compressor Europe s.r.o., vyrábějící kompresory a Agrostroj Pelhřimov, a.s. Hlavními podniky v okrese Havlíčkův Brod jsou textilní firma PLEAS, a.s. dále strojírenské firmy GCE, s.r.o. aFutaba Czech, s.r.o..

Je třeba zmínit, že až na výjimky hraje významnou roli ve výše zmíněných firmách zahraniční kapitálová účast. Nejvýznamnější investoři v Kraji Vysočina jsou ze SRN, Rakouska, Nizozemí, Francie, Švýcarska, Švédska, Japonska, USA a Itálie.

1.3 Dolní Rakousko

image003.png
Obrázek 2 - Členění Dolního Rakouska

1.3.1 Obecná charakteristika Dolního Rakouska

Je to jedna z devíti spolkových zemí Rakouska situovaná na jeho severovýchodě, která svým územím obklopuje Vídeň. Rozloha Dolního Rakouska je 19 178 km2.

Historicky do roku 1920 patřily k Dolnímu Rakousku česká území Západní Vitorazsko, Valticko a Dyjský trojúhelník. Hlavním městem Dolního Rakouska je Sankt Pölten, kde žije necelých 52 tisíc obyvatel. Geograficky region sousedí na severozápadě s Českou republikou na severovýchodě potom se Slovenskem. Na území Rakouska jsou sousedními regiony Vídeň, na západě Horní Rakousy, na jihu Štýrsko a na jihovýchodě Burgenland. Celým územím protéká od západu k východu Dunaj, v jehož okolí převažují nížiny. Severovýchod tvoří převáženě pahorkatiny a nížiny a na severozápadě převažují vrchoviny. Jih regionu obklopují začínající Alpy s nejvyšší horou Schneeberg, která má 2 076 metrů.

Dolní Rakousko se členění 4 čtvrtě, které ale netvoří administrativní celky a ani se jejich hranice často neshodují s hranicemi správních celků. Jsou to Industrieviertel, Mostviertel, Waldviertel a Weinviertel. Dvěma posledně jmenovaným regionům se analýza bude věnovat podrobně z pohledu regionálních trhů práce ve vzájemném porovnání i v porovnání s Krajem Vysočina. Administrativně se Dolní Rakousko člení na 21 okresů a 4 statutární města, kterými jsou Krems an der Donau, Snakt Pölten, Wiener Neustadt, a Waidhofen an der Ybbs. Obvodem nejnižšího stupně jsou obce, kterých je v regionu 573.

Z hlediska dopravního spojení Dolního Rakouska s Českou republikou a zejména jejími příhraničními regiony je zásadní dopravní osa Praha – Vídeň. Tato trasa vede po dálnici D1 a pokračuje po silnici první třídy přes Jihlavu, Moravské Budějovice a Znojmo. V rámci Rakouska je nejdůležitějším dopravním napojením regionu Südautobahn A2 vedoucí z Vídně přes Graz až na Italské hranice s délkou 369 km a Westautobahn A1, která vede z Vídně přes Salzburg na hranice s Německem. Železniční síť je podobně jako silniční orientována na Vídeň. Hlavními směry jsou Südbahn vedoucí severojižně přes celé Rakousko až ke Slovinsku a Westbahn, která spojuje Vídeň a Salzburg. Bez významu není ani říční lodní doprava na Dunaji.

1.3.2 Obyvatelstvo

Počet obyvatel v Dolním Rakousku byl v roce 2012 přes 1 617 tisíc obyvatel a hustota zalidnění 84 obyvatel na km2. Dolní Rakousko má okolo 900 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel.

1.3.3 Hospodářství a ekonomika

Dolní Rakousko má nestejnorodou ekonomickou strukturu. Hlavní průmyslovou oblastí je okolí Vídně a podél hlavních dopravních tepen. Se vzdáleností od Vídně míra industrializace klesá. Nejvýznamněji se na hospodářství podílí terciální sektor, kde dominují obory obchod, služby spojené s bydlením a obor doprava a skladování. Následuje sekundární sektor, kde převládá výroba zboží a stavebnictví. Mezi konkrétní silně zastoupené obory průmyslu patří papírenství, dřevařství, potravinářství, strojírenství a elektronika. Ve sledovaných regionech Dolního Rakouska, tedy Waldviertelu a Weinviertelu je stále významné zemědělství, chov dobytka, polní hospodářství a vinařství. Tyto obory, které jsou řazeny do primárního sektoru, se na celkovém výkonu hospodářství podílí třemi procenty. Mezi hlavní partnery z pohledu vývozu a dovozu zboží patří samozřejmě sousední Česká republika, dále potom Německo, Itálie, Švýcarsko a Čína. Ve vztahu k České republice se nejvíce vyváží z Rakouska elektrické stroje a elektrotechnické zboží, tažná a motorová vozidla, kotle, minerální paliva umělé hmoty a zboží z plastu, železo a ocel, farmaceutické výrobky a další. Z pohledu importu z ČR do Rakouska je to elektrotechnické zboží, stroje, motorová vozidla, dřevo a železné a ocelové zboží. Velikostí podniků a jejich podílu na celkovém objemu produkce mají nejvyšší význam podniky kategorie MSP. Přibližně 75% všech průmyslových podniků zaměstnává méně než deset zaměstnanců. Pouze 1% podniků má více jak 250 zaměstnanců. Co se týče struktury hospodářství, nejvíce je zastoupen průmysl, kde působí přibližně 20% všech rakouských podniků a je zde zaměstnáno 25,2% rakouských pracovníků. Hrubý domácí produkt v roce 2010 činil v Rakousku 286 397 milionů eur. Na celkovém podílu HDP se Dolní Rakousko podílelo 45 418 miliony eur, což představuje 15,9%. Podnikatelské prostředí regionu je charakteristické svou stabilitou v legislativě a neměnícími se příznivými podmínkami. Region disponuje dostatečnými kapacitami v oblasti infrastruktury pro podnikání a je zde dostatek kvalifikované a motivované pracovní síly.

1.3.4 Významní zaměstnavatelé

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele regionu patří firma Rewe International AG - Gr., která se zabývá provozem maloobchodní sítě prodejen s potravinami a drogerií. Dále Magna International Europe AG - Gr., kde se vyrábí komponenty pro automobilový průmysl. Dalším významným zaměstnavatelem je Novomatic Group of Companies - Gr., která sdružuje firmy z oblasti výroby sportovních potřeb, strojů a záběr skupiny obsahuje i stavebnictví. Je třeba se zmínit i o společnosti EVN AG – Gr. jejímž oborem je energetika a nakládání s odpady. Firmou sídlící v regionu Dolního Rakouska je také bauMax AG - Gr., která provozuje maloobchodní síť prodejen s hobby zbožím pro domácnost a zahradu, včetně zboží pro kutily a drobné řemeslníky. Mezi další známé firmy mající sídlo v regionu Dolního Rakouska patří BP Europe SE Zweigniederlassung BP Austria - Gr.(pohonné hmoty a energie), Kika - Leiner - Gr.(maloobchod, nábytek a zařízení pro bydlení), Trenkwalder International AG - Gr. (personální agentura) a Metro Cash & Carry Österreich GmbH (velkoobchod s potravinami a spotřebním zbožím), Stora Enso Wood Products GmbH - Gr. (zpracování dřeva).

1.3.5 Obecná charakteristika regionu Waldviertel

Územně samosprávný celek Waldviertel je součástí oblasti Dolního Rakouska, která je příhraničním regionem ve vztahu k České republice. Na jihu sousedí s regionem Mostviertel, kdy hranici mezi oběma regiony tvoří převáženě Dunaj. Na západě je sousední oblastí Horní Rakousko a na severozápadě Čechy. Waldviertel má rozlohu 4 600 km2 a žije v něm přes 219 tisíc obyvatel. Nejvýznamnějšími centry regionu jsou okresní města Horn, Gmünd, Krems an der Donau, Weidhofen an der Thaya a Zwettl. Co se týče hospodářství, hrubý domácí produkt Waldviertlu v roce 2010 představoval hodnotu 5 151 milionů eur, což představuje podíl přibližně 11% na HDP Dolního Rakouska.

1.3.6 Obecná charakteristika regionu Weinviertel

Územní celek Weinviertel je situován na severovýchodě Dolního Rakouska. Stejně jako v případě oblasti Waldviertel se jedná o příhraniční region s Českou republikou. Weinviertel sousedí na rakouské straně s oblastmi Waldviertel, Mostviertel, Vídeň a Industrieviertel.

Weinviertel zahrnuje okresy Gänserndorf, Hollabrunn, Korneuburg, Mistelbach. Region má téměř 296 tisíc obyvatel. Chrakteristické pro tuto oblast je pěstování vína z čehož vyplývá, že vinařství je jedním z podstatných oborů tvořících místní hospodářství. Produkce vína představuje dokonce třetinu z celkového objemu vyrobenému v Rakousku. Velmi blízko má tedy region i k cestovnímu ruchu. Hrubý domácí produkt Weinviertelu dosáhl v roce 2010 hodnoty 2 254 milionů eur a na celkovém HDP Dolního Rakouska se tím podílel necelými 5%.

2. PRAKTICKÁ ČÁST

2.1 Analýza volných pracovních míst a sil za období 2. čtvrtletí 2011 – 4. čtvrtletí 2012

Úvodem analýzy regionálních trhů práce příhraničních oblastí České republiky a Rakouska, konkrétně Kraje Vysočina na české straně a Waldviertlu a Weinviertlu na rakouské straně, je třeba se zamyslet nad vzájemnou porovnatelností těchto oblastí z pohledu zaměstnanosti a trhu práce. Jak je patrné z grafu č. 1, celkový počet zaměstnanců na trzích práce je velmi podobný, pokud tedy vezmeme oba rakouské regiony dohromady. Rovněž rozloha a počet obyvatel je u české a rakouské příhraniční oblasti velmi podobný. Z toho plyne závěr, že porovnání příhraničních regionů bude relevantní a výstupy analýzy budou mít významnou přidanou hodnotu pro další využití realizátory i klienty projektu „2011: Společně na trhu práce Vysočina – Dolní Rakousko.

Graf 1 - Počet zaměstnanců trhů práce Kraj Vysočina, Waldviertel, Weinviertel k 30. 6.2012
Počet zaměstnanců trhů práce Kraj Vysočina, Waldviertel, Weinviertel k 30. 6.2012

2.1.1 Trh práce – celkový přehled

Tabulky 1, 2, 3 a 4 shrnují data trhů práce ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 až 4. Q 2012. Podrobněji budou rozebrány ukazatele míra nezaměstnanosti v %, počet zaměstnanců na trzích práce, nově zařazení nezaměstnaní do evidence a vyřazení z evidence nezaměstnaných.

Tabulka 1 - Trh práce Kraj Vysočina – celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012
Trh práce Kraj Vysočina – celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012

Tabulka 2 - Trh práce Waldviertel – celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012
Trh práce Waldviertel – celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012

Tabulka 3 - Trh práce Weinviertel - celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012
Trh práce Weinviertel – celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012

Tabulka 4 - Trh práce Waldviertel a Weinviertel - celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012
Trh práce Waldviertel a Weinviertel – celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012

2.1.1.1 Míra nezaměstnanosti v regionech v %

Graf 2 vykresluje průběh míry nezaměstnanosti v % za období 2. čtvrtletí 2011 – 4. čtvrtletí 2012. V Kraji Vysočina je možné pozorovat mírný meziroční pokles nezaměstnanosti v období mezi 2. čtvrtletím 2010 a 2. čtvrtletím 2011. Snížení nezaměstnanosti je přibližně o půl procentního bodu. Dále se míra nezaměstnanosti v 2. čtvrtletí 2011 drží na stejné úrovni okolo 8%. K výraznějšímu růstu nezaměstnanosti dochází mezi 3. a 4. čtvrtletím 2011, kdy nezaměstnanost dosahuje až na hodnotu 9,4%. Následuje pokles míry nezaměstnanosti v období 1. a 2. čtvrtletí 2012 na hodnotu 7,9%, což je totožná hodnota pro toto období jako v roce 2011. V 3. a 4. čtvrtletí 2012 dochází k poměrně strmému nárůstu míry nezaměstnanosti až na hodnotu 10% na konci tohoto období. Pokud vývoj míry nezaměstnanosti v Kraji Vysočina shrneme, lze konstatovat pravidelný cyklus nárůstu míry nezaměstnanosti v období 3. a 4. čtvrtletí a opětovný pokles mezi 1. a 2. čtvrtletím v kalendářním roce. Je to zapříčiněno úbytkem a nárůstem sezónních prací zejména ve stavebnictví a zemědělství. Celkově se míra nezaměstnanosti pohybuje ve vyšší hladině z důvodu přetrvávajících vlivů hospodářské recese, kterou zaznamenává česká ekonomika. V předkrizových letech byl trend nárůstu a poklesu nezaměstnanosti mezi zimní a letní sezonou stejný avšak vzhledem konjunktuře v ekonomice ČR byla hladina míry nezaměstnanosti podstatně nižší.

Podíváme-li se na trend ve vývoji míry nezaměstnanosti u rakouského regionu Waldviertel v 2. čtvrtletí 2010 a 2. čtvrtletí 2011 meziroční rozdíl je nepatrný směrem dolů. Následuje setrvalý stav mezi 2. a 3. čtvrtletím 2011. Poté dochází k extrémně strmému nárůstu míry nezaměstnanosti v období 3. a 4. čtvrtletím 2011. Tento nárůst má hodnotu 4,66%. Důvodem tohoto nárůstu bude zřejmě velký podíl zaměstnaných v profesích majících spojitost se sezónními pracemi. Jak je patrné v grafu po dosažení vrcholu na hodnotě 9,37% křivka míry nezaměstnanosti opět strmě klesá v období 1. a 2. čtvrtletím 2012 a zastavuje se až na hodnotě 4,83% v 3. čtvrtletí 2012. Následuje opakovaný extrémní nárůst mezi 3. a 4. čtvrtletím. Vývoj míry nezaměstnanosti v průběhu roku je tedy také velmi pravidelný. Ve srovnání s Krajem Vysočina jsou výkyvy mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou nezaměstnanosti mnohem vyšší. Podobný trend jako v případě Waldviertlu je i v oblasti Weinviertel. Křivka má velmi podobný tvar, avšak rozptyl mezi nejnižší hodnotou a nejvyšší hodnotou je výrazně menší. Nezaměstnanost kolísá v rozmezí 4,7% až 7,2%. Pokud vezmeme obě rakouské oblasti dohromady, křivka kopíruje trend v obou oblastech s výrazným kolísáním mezi zimními a letními měsíci. V kraji Vysočina je trend nárůstu a poklesu míry nezaměstnanosti výrazně pozvolnější. Průměrná roční míra nezaměstnanosti se mezi rakouskými regiony a Krajem Vysočina liší o 2,7%. V Kraji Vysočina je tedy průměrná roční míra nezaměstnanosti znatelně vyšší.

Graf 2 - Míra nezaměstnanosti zkoumaných regionů v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012
Míra nezaměstnanosti zkoumaných regionů v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.1.2 Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce

Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce je u všech zkoumaných regionů poměrně konstantní, bez výrazných výkyvů mezi obdobími. Počet zaměstnanců zůstává víceméně stejný. Nemá tedy smysl se ukazatelem hlouběji zabývat.

Graf 3 – Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012
Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.1.3 Nově zařazení nezaměstnaní do evidence

Křivka vývoje počtu nově zařazených nezaměstnaných do evidence logicky kopíruje vývoj míry nezaměstnanosti. Počet zařazených do evidence tedy po skončení sezónních prací stoupá a s novou sezónou v období mezi 1. a 2. čtvrtletím opět klesá. Trend je tedy ve všech zkoumaných regionech velmi podobný s tím, že v Kraji Vysočina má křivka nárůstu nově zařazených do evidence o něco pozvolnější charakter.

Graf 4 - Nově zařazení nezaměstnaní do evidence
Nově zařazení nezaměstnaní do evidence

2.1.1.4 Vyřazení z evidence nezaměstnaných

Z grafu č. 5 je patrný trend vývoje počtu vyřazených z evidence nezaměstnaných. Křivka má u všech zkoumaných regionů klesající charakter v období mezi 2. a 4. čtvrtletím s tím, že v Kraji Vysočina je pokles o něco strmější, než je tomu v případě rakouských regionů. Nejvýraznější je nárůst počtu vyřazených nezaměstnaných z evidence mezi 4. čtvrtletím 2011 a 1. čtvrtletím 2012.

Graf 5 - Vyřazení z evidence nezaměstnaných
Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.2 Nezaměstnanost
2.1.2.1 Počet nezaměstnaných

Jak je patrné z tabulek č. 5, 6, 7 celkový počet nezaměstnaných je vyšší v Kraji Vysočina. To souvisí s celkově vyšší mírou nezaměstnanosti Kraje Vysočina ve srovnání rakouskými regiony. Pokud se podíváme na vývoj počtu nezaměstnaných ve sledovaném období v grafu č. 6 v Kraji Vysočina, je rozptyl nižší než u rakouských regionů. U těch je rozdíl mezi letním a zimním obdobím znatelně vyšší. Jinak lze říci, že počet nezaměstnaných kopíruje vývoj míry nezaměstnanosti. Křivky počtu nezaměstnaných mají u všech zkoumaných regionů podobný trend s tím, že v Kraji Vysočina je období mezi 4. čtvrtletím 2011 a 1. čtvrtletím 2012 konstantní, kdežto v případě Waldviertlu i Weinviertlu křivka již výrazně klesá.

Tabulka 5 - Počet nezaměstnaných Kraj Vysočina 2. Q 2011 – 4. Q 2012
Počet nezaměstnaných Kraj Vysočina 2. Q 2011 – 4. Q 2012

Tabulka 6 - Počet nezaměstnaných Waldviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012
Počet nezaměstnaných Waldviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012

Tabulka 7 - Počet nezaměstnaných Weinviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012
Počet nezaměstnaných Weinviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012

Graf 6 - Vývoj počtu nezaměstnaných ve sledovaných regionech 2. Q 2011 – 4. Q 2012
Vývoj počtu nezaměstnaných ve sledovaných regionech 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.3 Počet volných pracovních míst

Vývoj počtu volných pracovních míst v Kraji Vysočina zaznamenává meziroční vzestupný trend v období mezi 2. čtvrtletím 2010 a 2. čtvrtletím 2011. Křivka počtu volných pracovních míst dále stoupá mezi 2. a 3. čtvrtletím 2011, kdy dosáhne vrcholu a následuje výrazný pokles mezi 3. a 4. čtvrtletím 2011. V 1. čtvrtletí 2012 dochází k opětovnému pozvolnému nárůstu volných pracovních míst s vrcholem ve 2. čtvrtletí 2012. Poté má křivka již sestupný trend až do 4. čtvrtletí 2012. Celkově dochází v Kraji Vysočina ve sledovaném období k poměrně výraznému úbytku volných pracovních míst. V regionu Waldviertel je meziroční změna v období 2. čtvrtletí 2010 a 2. čtvrtletí 2011 zanedbatelná a zůstává tak téměř na stejné hodnotě. V průběhu 2. čtvrtletí 2011 nastupuje sestupný trend v počtu volných pracovních míst, který pokračuje i ve 3. čtvrtletí 2011 a dosahuje svého dna ve 4. čtvrtletí 2011. Následuje pozvolný růst až do 3. čtvrtletí 2012. Mezi 3. a 4. čtvrtletím 2012 dochází opět k výraznému propadu. V regionu Weinviertel je trend velmi podobný jako u Waldviertelu, s rozdílem v období mezi 3. čtvrtletím 2011 a 1. čtvrtletím 2012, kdy na začátku období dochází k velmi strmému propadu v počtu volných pracovních míst, který je však po dosažení svého dna v 4. čtvrtletí 2011 následován stejně strmým růstem v období 1. čtvrtletí 2012. Patrný je tedy stejný trend v úbytku volných pracovních míst, jak v Kraji Vysočina, tak v rakouských regionech Waldviertel a Weinviertel. Celkový úbytek volných pracovních míst je však výrazně vyšší v Kraji Vysočina. Vše ilustruje graf 7.

Tabulka 8 - Nahlášená volná pracovní místa Kraj Vysočina 2. Q 2011 – 4. Q 2012
Nahlášená volná pracovní místa Kraj Vysočina 2. Q 2011 – 4. Q 2012

Tabulka 9 - Nahlášená volná pracovní místa Waldviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012
Nahlášená volná pracovní místa Waldviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012

Tabulka 10 - Nahlášená volná pracovní místa Weinviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012
Nahlášená volná pracovní místa Weinviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012

Graf 7 - Vývoj počtu pracovních míst ve sledovaných regionech 2. Q 2011 – 4. Q 2012
Vývoj počtu pracovních míst ve sledovaných regionech 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.4 Volná pracovní místa dle oborů

Tabulky č. 11 - 13 obsahují údaje o počtu volných pracovních míst v jednotlivých oborech ve zkoumaných regionech za sledované období. Z těchto dat vychází grafy č. 8-20, ze kterých je patrný vývoj a trend v nárůstu či úbytku volných pracovních míst, který bude za každý obor zanalyzován.

Tabulka 11 - Volná pracovní místa dle oborů Kraj Vysočina 2. Q 2011 – 4. Q 2012
Volná pracovní místa dle oborů Kraj Vysočina 2. Q 2011 – 4. Q 2012

Tabulka 12 - Volná pracovní místa dle oborů Waldviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012
Volná pracovní místa dle oborů Waldviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012

Tabulka 13 - Volná pracovní místa dle oborů Weinviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012
Volná pracovní místa dle oborů Weinviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.4.1 Zemědělství a lesnictví

Prvním ze zkoumaných oborů je zemědělství a lesnictví. Z grafu 8 je patrné, že nejvýrazněji zemědělsky zaměřen mezi sledovanými regiony je Weinviertel. Počet volných pracovních míst je zde ze všech regionů nejvyšší s hodnotou 129 volných pracovních míst ve 2. čtvrtletí 2011. Pokud vezmeme křivku vývoje počtu volných pracovních míst ve Weinviertelu v čase, lze konstatovat meziroční nárůst v období 2. čtvrtletí 2010 a 2. čtvrtletí 2011 o 33 míst. Následuje strmý propad počtu volných pracovních míst téměř až k nule v 4. čtvrtletí 2011 a opětovný strmý nárůst až na hodnotu 120. V 1. a 2 čtvrtletí 2012 zůstává počet volných pracovních míst zhruba stejný a v dalším období mezi 3. a 4. čtvrtletím 2012 hodnota prudce klesá opět až k nule. Ve 4. čtvrtletí 2012 je patrný mírný nárůst volných pracovních míst. Pokud tedy shrneme situaci v regionu Weinviertel v oboru zemědělství a lesnictví je patrné, že je tento obor pro region velmi charakteristický a počet volných pracovních míst kopíruje sezonní období, kdy je v tomto oboru nejvíce práce

V případě druhého rakouského regionu, který je Waldviertel je počet volných pracovních míst zanedbatelný a v průběhu sledovaného období se nijak výrazně nemění. Z toho lze odvodit, že Waldviertel není nijak výrazně zemědělsky zaměřen.

V Kraji Vysočina, kde zemědělství představuje nezanedbatelný podíl na místním hospodářství je vývoj v počtu volných pracovních míst poměrně konstantní a osciluje okolo hodnoty 20. Sezonní vlivy jsou v počtu volných pracovních míst promítnuty jenom mírně. Lze tedy konstatovat, že v Kraji Vysočina je možné najít uplatnění pro uchazeče v oboru zemědělství a lesnictví, nicméně tento obor nepředstavuje zásadní příležitost.

Jednoznačnou příležitostí pro uchazeče o volná pracovní místa je tedy obor zemědělství a lesnictví v regionu Weinviertel.

Graf 8 - Vývoj volných pracovních míst v oboru zemědělství a lesnictví ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 - 4. Q 2012
Vývoj volných pracovních míst v oboru zemědělství a lesnictví ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.4.2 Služby

Obor služby je poměrně výrazně a dá se říci, že i rovnoměrně zastoupen ve všech sledovaných regionech. Nejvýraznější je křivka vývoje volných pracovních míst v případě Kraje Vysočina. Zde je zaznamenáván poměrně strmý růst v období 3. a 4. čtvrtletí roku 2011 a nárůst volných pracovních míst vrcholí v 1. čtvrtletí 2012 na hodnotě 152. Následuje však rovněž poměrně výrazný propad v období 2. a 3. čtvrtletí 2012, který končí v 4. čtvrtletí 2012 na hodnotě 59. Nicméně i tak můžeme považovat obor služeb v Kraji Vysočina jako poměrně dynamický a pro uchazeče o volná pracovní místa představuje rozhodně příležitost.

Rovněž v případě regionu Waldviertel je obor služeb výrazně zastoupen z pohledu počtu volných pracovních míst. Ve sledovaném období však počet volných pozic pozvolna klesá s výjimkou 2. a 3. čtvrtletí 2012, kdy poté následuje opět propad, který končí ve 4. čtvrtletí 2012 na hodnotě 48.

V regionu Weinviertel má počet volných míst v oboru služeb téměř v celém sledovaném období sestupný trend, který se ve 3. čtvrtletí 2012 téměř dotýká nuly. Ve 4. čtvrtletí 2012 však následuje velmi výrazný nárůst až na hodnotu 81.

Lze tedy konstatovat, že ve všech sledovaných regionech jsou služby perspektivním oborem pro uchazeče o volná pracovní místa. Z pohledu dynamiky se může jevit potencionálně vyšší příležitost v Kraji Vysočina a ve Weinviertelu.

Graf 9 - Vývoj volných pracovních míst v oboru služby ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 - 4. Q 2012
Vývoj volných pracovních míst v oboru služby ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.4.3 Stavebnictví

Stavebnictví je oborem, který má poměrně silné zastoupení a tradici v Kraji Vysočina. Z grafu č. 10 je patrná výrazná dynamika v počtu volných pracovních míst v tomto oboru. Podobně jako v zemědělství je v oboru stavebnictví znát vliv sezonnosti stavebních profesí. Jak ilustruje křivka volných pracovních míst v Kraji Vysočina, strmý je nárůst v období 2. a 3. čtvrtletí 2011, který je vystřídán strmým propadem v období mezi 3. a 4. čtvrtletím 2011. Trend pokračuje určitou stagnací mezi 4. čtvrtletím 2011 a 2. čtvrtletím 2012, kdy dochází k opětovnému růstu v důsledku hlavní sezony v oboru. Že se bude cyklus takto zřejmě opakovat i v dalších obdobích je patrné z opětovného útlumu ve 4. čtvrtletí 2012. Z uvedeného lze odvodit, že stavebnictví představuje v Kraji Vysočina značný potenciál pro kvalifikovanou pracovní sílu. Je však třeba brát v potaz přetrvávající krizi v odvětví způsobenou hospodářským propadem po roce 2008. Od této doby se obor stále nestabilizoval a do značné míry stále stagnuje. Nicméně lze předpokládat, že v dalších letech se situace bude zlepšovat.

V regionu Waldviertel představuje obor stavebnictví průměrné zastoupení z pohledu volných pracovních pozic. Trend ve sledovaném období je spíše klesající s výrazným propadem mezi 3. a 4. čtvrtletím v obou sledovaných letech. Pro uchazeče tak v tomto regionu představuje stavebnictví spíše průměrnou až podprůměrnou příležitost k uplatnění.

Obor stavebnictví v regionu Weinviertel zaznamenává ve sledovaném období poměrně výrazný pokles volných pracovních míst. Lze tedy konstatovat, že pro uchazeče představuje stavebnictví v tomto regionu spíše podprůměrnou příležitost k uplatnění.

V oboru stavebnictví je tedy nejdynamičtějším ze sledovaných regionů Kraj Vysočina. Právě z kraje Vysočina, kde je stavebnictví výrazněji zastoupené mohou cítit kvalifikovaní pracovníci příležitost pro možné uplatnění na trhu práce v Rakousku. Bohužel současný trend ve Waldviertlu a Weinviertelu svědčí spíše o omezenějších možnostech pro pracovní příležitost českých pracovníků.

Graf 10 - Vývoj volných pracovních míst v oboru stavebnictví ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012
Vývoj volných pracovních míst v oboru stavebnictví ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.4.4 Kovo a elektro

Velmi silně je ve všech sledovaných regionech zastoupen obor kovo a elektro. Nejvýrazněji je tomu však v Kraji Vysočina, kde je počet volných pozic absolutně nejvyšší. Již na první pohled je tedy z grafu č. 11 patrné, že je tento obor pro uchazeče s odpovídající kvalifikací v Kraji Vysočina jasnou příležitostí pro uplatnění. Přestože trend ve vývoji volných pracovních míst má sestupnou tendenci, nejnižší hodnota zaznamenaná ve 4. čtvrtletí 2012 měla hodnotu 203. Obor má tedy v Kraji Vysočina jednoznačně vysoký potenciál a je zřejmé, že tomu tak bude i do budoucna.

Ve Waldviertelu křívka volných pracovních pozic v oboru kovo a elekro zaznamenává vzhledem k celkovému počtu volných pozic mírnější výkyvy, kdy nejslabší bylo 3. a 4. čtvrtletí roku 2011 a 4. čtvrtletí 2012. I tak lze konstatovat, že obor kovo a elektro představuje ve Waldviertelu přinejmenším průměrnou příležitost pro uplatnění.

Velmi podobná jako ve Waldviertelu je situace v oboru kovo a elektro i ve Weinviertelu.

Graf 11 - Vývoj volných pracovních míst v oboru kovo a elektro ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012
Vývoj volných pracovních míst v oboru kovo a elektro ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.4.5 Dřevařství

Spíše nižší je počet volných míst v Kraji Vysočina v oboru dřevařství. Z grafu č. 12 je patrný nárůst volných pracovních pozic v období 4. čtvrtletí 2011 a 1. čtvrtletí 2012. Tento trend je následně vystřídán poklesem v celém následujícím období, kdy se hodnota zastaví na čísle 5. Je tedy možné konstatovat, že dřevařství představuje omezenou pracovní příležitost v Kraji Vysočina.

O něco víc je volných pracovních pozic v oboru dřevařství v regionu Waldviertel. Z křivky je však patrný poměrně prudký pokles, který se zastaví ve 4. čtvrtletí 2011, kdy následuje pozvolný růst na hodnotu 10 ve 4. čtvrtletí 2012. Tedy ani ve Waldviertelu není dřevařství oborem s vysokým potenciálem pro uplatnění.

Ve Weinviertelu je situace podobná jako u ostatních zkoumaných regionů. Křivka volných pracovních míst má po celé období celkově klesající trend, který se zastaví na hodnotě 2 ve 4. čtvrtletí 2012.

Lze tedy konstatovat, že dřevařství nemá výrazný potenciál pro uplatnění v žádném ze zkoumaných regionů.

Graf 12 - Vývoj volných pracovních míst v oboru dřevařství ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012
Vývoj volných pracovních míst v oboru dřevařství ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.4.6 Potravinářství

V potravinářství má křivka volných pracovních míst v Kraji Vysočina velmi strmý průběh, kdy dochází v období mezi 3. čtvrtletím 2011 a 2. čtvrtletím 2012 k nárůstu volných pracovních míst na hodnotu 22. Následuje však propad, který ve 4. čtvrtletí 2012 končí na hodnotě 4. Příležitost pro uplatnění v oboru je podprůměrná.

Ve Waldviertelu je situace co do celkového počtu volných pracovních míst ještě o něco horší než v kraji Vysočina a rovněž nepředstavuje významnou příležitost pro uplatnění.

Prakticky totožná je situace ve Weinviertelu, kde se počet volných míst dlouhodobě pohybuje okolo hodnoty 5.

Graf 13 - Vývoj volných pracovních míst v oboru potravinářství ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012
Vývoj volných pracovních míst v oboru potravinářství ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.4.7 Obchod

Již výrazně lepší je situace v Kraji Vysočina v oboru obchod. Křivka počtu volných pracovních míst ve sledovaném období má sice klesající trend, nicméně i tak je hodnota v 4. čtvrtletí 2012 na čísle 62. Lze tedy konstatovat, že přes klesající trend je obor obchod jedním z nejperspektivnějších pro uplatnění uchazečů.

O něco hůře je na tom region Waldviertel, jehož křivka volných pracovních míst v oboru má rovněž klesající tendenci a celková hladina počtu volných pracovních míst je na třetinové úrovni Kraje Vysočina. Lze tedy zaznamenat pouze průměrnou příležitost pro uplatnění v oboru obchod v tomto regionu.

Přinejmenším stejně atraktivní jako v Kraji Vysočina je obor obchod v regionu Weinviertel. Křivka volných pracovních pozic má po celé období spíše sestupný trend, avšak v 3. čtvrtletí, kdy dosahuje svého dna na velmi nízké hodnotě 4, nastává obrat k vzestupu, který končí na hodnotě 101 ve 4. čtvrtletí 2012. Potenciál pro uchazeče tedy tento obor přes výrazné výkyvy rozhodně má.

Graf 14 - Vývoj volných pracovních míst v oboru obchod ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012
Vývoj volných pracovních míst v oboru obchod ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.4.8 Doprava

Poměrně významným z pohledu potenciálu pro uchazeče v Kraji Vysočina je obor doprava. Přes celkově sestupný trend v počtu volných pracovních míst můžeme z křivky v grafu č. 15 pozorovat výrazné růstové i klesající fáze ve sledovaném období, což značí poměrně dynamický vývoj. Nejnižší hodnota 38 zaznamenaná v 4. čtvrtletí 2012, představuje stále nadprůměrnou šanci pro uchazeče v tomto oboru.

V regionu Waldviertel znamená obor doprava podprůměrnou šanci pro uplatnění. Průběh křivky volných pracovních míst má konstantní průběh a osciluje okolo hodnoty 10.

Ve Weinviertelu je situace v oboru doprava nejhorší ze srovnávaných regionů. Křivka volných pracovních míst má sestupnou tendenci, kdy se ve 4. čtvrtletí 2012 blíží k nule.

Graf 15 - Vývoj volných pracovních míst v oboru doprava ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012
Vývoj volných pracovních míst v oboru doprava ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.4.9 Turismus

Průměrnou až podprůměrnou příležitost pro uplatnění představuje v Kraji Vysočina obor Turismus. Jak je patrné z grafu č. 16 mezi 2. čtvrtletím 2011 a 1. čtvrtletím 2012 zaznamenává křivka růst počtu volných pracovních míst až na hodnotu 76. V následujícím období je zde však patrný opačný trend, kdy se hodnota ve 4. čtvrtletí 2012 dostane až na číslo 14

Pozvolna klesající trend zaznamenává křivka volných pracovních míst i v regionu Waldviertel. Zde se hodnota za sledované období dostane z 89 až na 27 volných pracovních míst ve 4. čtvrtletí 2012. Potenciál pro uplatnění v oboru tedy v regionu je, ale volných pracovních míst výrazně ubývá.

Podobná je situace i u regionu Weinviertel, kde má křivka rovněž sestupný trend až do 3. čtvrtletí 2012, kdy nastává výraznější nárůst volných pracovních míst na hodnotu 47. Z uvedeného trendu lze usuzovat, že turismus bude nadále nadprůměrně zajímavá příležitost z pohledu uplatnění pro uchazeče o práci. V případě Weinviertelu je turismus do značné míry spojen s oborem zemědělství. Nejvíce turisticky atraktivní je zde totiž vinařství a ekologické zemědělství na rodinných farmách. Tento fakt má dopad i na nabídku volných pracovních míst.

Graf 16 - Vývoj volných pracovních míst v oboru turismus ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012
Vývoj volných pracovních míst v oboru turismus ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.4.10 Úklidové služby

Velmi strmou má křivku v Kraji Vysočina má obor úklidové služby. Prakticky z nuly ve 2. čtvrtletí 2010 křivka stoupá na hodnotu 72 zaznamenanou v 1. čtvrtletí 2012. Poté však následuje strmý propad až na hodnotu 12 v 3. čtvrtletí 2012. Propad je však vystřídán opět růstem a vývoj je ve sledovaném období zakončen na hodnotě 26. Celkově tedy obor vykazuje dynamický trend, lze tedy předpokládat nadále alespoň průměrnou příležitost pro uchazeče o zaměstnání v oboru.

Bez výraznějších výkyvů je křivka volných pracovních míst v oboru úklidové služby v regionu Waldviertel. S hodnotou přibližně 10 volných míst představuje podprůměrnou příležitost pro uchazeče.

Klesající tendenci má křivka volných pracovních míst v regionu Weinviertel. Za sledované období se počet volných pozic snížil z 29 na 12. Příliš velký potenciál pro uplatnění uchazečů tedy není ani zde.

Graf 17 - Vývoj volných pracovních míst v oboru úklidové služby ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012
Vývoj volných pracovních míst v oboru úklidové služby ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.4.11 Technické profese

Přes celkově výrazně klesající trend křivky volných pracovních míst představuje značný potenciál pro uplatnění uchazečů v Kraji Vysočina obor technické profese. Za sledované období klesl počet volných pracovních míst ze 149 na 71. I tak je ale tato hodnota stále vysoká.

Spíše podprůměrnou příležitost pro uplatnění však představuje tento obor v regionu Waldviertel. Křivka volných pracovních míst v tomto regionu nevykazuje žádné výraznější výkyvy a počet volných pracovních míst se dlouhodobě pohybuje okolo 15.

Ve Weinviertelu je situace do značné míry podobná té ve Waldviertelu. Počet volných pozic je však dlouhodobě vyšší a pohybuje se okolo hodnoty 20.

Graf 18 - Vývoj volných pracovních míst v oboru technické profese ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012
Vývoj volných pracovních míst v oboru technické profese ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.4.12 Zdravotnictví

Křivka volných pracovních v oboru zdravotnictví má v Kraji Vysočina pozvolna sestupný trend v celém sledovaném období, kdy se dostane z 63 až na 24 volných míst. Lze tedy konstatovat pouze průměrnou atraktivitu pro uplatnění uchazečů o práci v regionu.

V regionu Waldviertel má křivka volných pracovních míst lehce stoupající tendenci, kdy svého vrcholu dosahuje ve 3. čtvrtletí 2012 s hodnotou 43. Příležitosti pro uchazeče jsou tedy v tomto oboru a regionu průměrné.

Weinviertel má v oboru zdravotnictví křivku volných pracovních pozic s lehce klesajícím trendem. Počet volných pracovních míst ve 4. čtvrtletí 2012 se dostal na hodnotu 24. Příležitosti pro uchazeče jsou tedy spíše průměrné až podprůměrné.

Graf 19 - Vývoj volných pracovních míst v oboru zdravotnictví ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012
Vývoj volných pracovních míst v oboru zdravotnictví ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012

2.1.4.13 Obory s perspektivou pro uchazeče o volná pracovní místa

Závěrem analýzy volných pracovních míst dle oborů je třeba udělat resumé, které obory jsou z pohledu volný pracovních míst a tedy i příležitostí k uplatnění pro uchazeče v jednotlivých sledovaných regionech perspektivní.

Začneme-li Krajem Vysočina jednoznačnou volbou je obor kovo a elektro, který k 4. čtvrtletí 2012 představoval 203 volných pozic a rovněž historie průběhu křivky volných pracovních míst vypovídá o dlouhodobě vysoké poptávce zaměstnavatelů po profesích z tohoto oboru. Vzhledem k tomu, že obor má v Kraji Vysočina dlouholetou tradici, lze předpokládat, že i v delším horizontu bude uplatnění v oboru vynikající perspektivou. Dalším perspektivním oborem na Vysočině jsou technické profese. Přes rovněž klesající trend křivky volných pracovních míst, který započal v 3. čtvrtletí 2011 a pokračoval až do 4. čtvrtletí 2012, kde se počet volných míst dostal na hodnotu 71, lze vyhodnotit tento obor jako atraktivní pro uplatnění uchazečů o práci. Relativně hodně pracovních míst je v Kraji Vysočina ještě v oborech obchod, služby, doprava a stavebnictví. U stavebnictví je třeba přihlédnout k sezonním vlivům, které nabídku volných pracovních míst ovlivňují.

V případě Waldviertelu se jeví jako perspektivní obory služby, kovo a elektro, turismus a zdravotnictví. S výjimkou zdravotnictví mají i v případě Waldviertelu křivky volných míst klesající tendenci, nicméně i tak se zde nachází stále dostatek volných příležitostí ve vyjmenovaných oborech.

Nejperspektivnějšími obory Weinviertelu jsou zemědělství a lesnictví, služby, obchod, turismus a kovo a elektro. Zajímavou anomálií oproti ostatním sledovaným regionům je prudký pokles počtu volných míst ve 3. čtvrtletí 2012 s tím že v následujícím 4. čtvrtletí 2012 sledujeme opět prudký nárůst volných pracovních mís. Toto je charakteristické pro všechny obory v tomto regionu.

Shrneme-li údaje o počtu volných pracovních míst za všechny obory celkem, je v Kraji Vysočina možno zaznamenat růst počtu volných pracovních míst v období 2. čtvrtletí 2010 až 3. čtvrtletí 2011, kdy dosáhl vrcholu na hodnotě 1384. V dalším období však následuje sestupný trend, který dosahuje v 4. čtvrtletí 2012 na hodnotu 503. Meziroční úbytek volných pracovních míst k 4. čtvrtletí 2012 je tedy 382.

V regionu Waldviertel je křivka volných pracovních míst ve sledovaném období více rozkolísaná a vyskytují se fáze poklesu i růstu, celkový trend je však stejně jako u Kraje Vysočina sestupný. Meziročně je k 4. čtvrtletí 2012 úbytek volných pracovních míst o 20.

Podobné je to i ve Weinviertelu, kde má křivka volných pracovních míst rovněž klesající tendenci. Po dosažení dna sestupné fáze křivky volných pracovních míst přichází ve 3. čtvrtletí 2012 opět nárůst počtu volných pracovních míst. Jako jediný ze zkoumaných regionů tak Weinviertel zaznamenal nárůst volných pracovních pozic o 38.

V obou rakouských regionech dohromady křivka volných pracovních mít zaznamenává značný pokles v období mezi 2. čtvrtletím 2011 a 4. čtvrtletím 2011, kdy počet volných míst klesne z 1181 na 558. Následuje fáze růstu volných pracovních míst v období mez 4. čtvrtletím 2011 a 3. čtvrtletím 2012. Ve 4. čtvrtletí 2012 následuje opět pokles až na hodnotu 576.

2.2 Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti
2.2.1 Průběh registrované míry nezaměstnanosti Vysočina, Dolní Rakousko

Tabulka 14 obsahuje data o míře nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2005. Graf 20 vykresluje průběh procentní míry nezaměstnanosti na základě dat z tabulky. Z grafu je zřejmé, že ve srovnání se současností, tedy rokem 2013 je hladina míry nezaměstnanosti celkově na velmi nízké úrovni. Je to dáno tím, že česká ekonomika je v těchto letech v konjunktuře a trh práce je plně využíván zaměstnavateli. Míra nezaměstnanosti v Kraji Vysočina je dokonce ještě na nižší úrovni, než míra nezaměstnanosti za celou Českou republiku. Průběh míry nezaměstnanosti je potom v průběhu roku velmi podobný, jak v případě Kraje Vysočina, tak v případě České republiky. Liší se tedy od sebe pouze zmiňovanou hladinou, která je v případě Kraje Vysočina na začátku roku 2005 6,8%, za Českou republiku potom 7,3%. V průběhu roku potom míra nezaměstnanosti v Kraji Vysočina i v České republice neustále klesá s drobným výkyvem směrem k růstu v období července až září, kdy dochází opět k mírnému poklesu. Koncem roku vlivem ukončení sezonních prací míra nezaměstnanosti opět lehce roste. Tento růst v prosinci zastavuje na 6% v Kraji Vysočina a 6,6% v České republice. Celkově tedy za rok 2005 v Kraji Vysočina i v České Republice nezaměstnanost klesla.

Také v případě Dolního Rakouska a Rakouska jako celku má křivka průběhu míry nezaměstnanosti velmi podobný tvar. Na začátku roku je hladina míry nezaměstnanosti v Dolním Rakousku i Rakousku ne velmi podobné úrovni 9,9% v Dolním Rakousku a 9,1% v Rakousku. Následuje velmi prudký pád křivek v průběhu začátku roku od února do června, kdy se míra nezaměstnanosti dostává na hodnotu 6,1%. Poté míra nezaměstnanosti pozvolna stoupá v průběhu července až září a drobným výkyvem směrem k poklesu mezi srpnem a zářím v případě Dolního Rakouska. Od září potom následuje opět prudký růst míry nezaměstnanosti, jak v Dolním Rakousku, tak v Rakousku, kdy se křivky dostávají na hodnotu 9,7% v Dolním Rakousku a 8,8% v Rakousku. Ve srovnání s Krajem Vysočina a Českou republikou mají tedy křivky míry nezaměstnanosti v Dolním Rakousku a Rakousku mnohem dynamičtější charakter a celkově je míra nezaměstnanosti mnohem vyšší. Pod hladinu míry nezaměstnanosti v České republice se dostávají Dolní Rakousko a Rakousko pouze v letních měsících. Začátkem a koncem roku je míra nezaměstnanosti v Dolním Rakousku a Rakousku vždy velmi vysoká. Je tedy možné usuzovat na velmi významný vliv sezonních prací v Rakousku na míru nezaměstnanosti. Tento vliv je v České Republice rovněž patrný, avšak zdaleka ne tak výrazně. Vůbec nejnižší je v roce 2005 míra nezaměstnanosti v Kraji Vysočina. Pod míru nezaměstnanosti v Kraji Vysočina se Dolní Rakousko a Rakousko nedostává ani v letních měsících, kdy je zde míra nezaměstnanosti nejnižší.

2.2.1.1 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2005

Tabulka 14 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2005

Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2005

Graf 20 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2005
Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2005

2.2.1.2 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2006

Jak je patrné z grafu 21, v roce 2006 je průběh míry nezaměstnanosti ve všech sledovaných regionech velmi podobný jako v roce 2005. Trendy křivek jsou prakticky stejné. Celkově však míra nezaměstnanosti ve všech sledovaných regionech klesá meziročně zhruba o jeden procentní bod.

Tabulka 15 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2006

Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2006

Graf 21 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2006
Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2006

2.2.1.3 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2007

Prakticky stejná jako v minulých letech je situace ve sledovaných regionech i v roce 2007, s tím že míra nezaměstnanosti nadále meziročně klesá. V případě Dolního Rakouska a Rakouska je pokles jen mírný až zanedbatelný, ale v případě Kraje Vysočina a České republiky je pokles opět zhruba o jeden procentní bod. Je zřejmé, že české ekonomice se velmi daří a je na vrcholu konjunktury. Na trhu práce v České republice se dostáváme na úroveň, kdy se zde již prakticky nenacházejí volní uchazeči, kteří by byli ochotni pracovat. Míra nezaměstnanosti se blíží přirozené míře nezaměstnanosti, kterou tvoří obyvatelé, kteří již z nějakého důvodu nejsou ochotni nebo nemají zájem pracovat.

Tabulka 16 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2007

Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2007

Graf 22 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2007
Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2007

2.2.1.4 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2008

Nejnižší je míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2008. Trend křivek míry nezaměstnanosti je obdobný, jako v minulých letech. V tomto roce však dochází k celosvětové hospodářské krizi, v dalších letech tak již budeme patrně sledovat nárůst míry nezaměstnanosti.

Tabulka 17 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2008

Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2008

Graf 23 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2008
Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2008

2.2.1.5 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2009

V roce 2009 již na křivkách míry nezaměstnanosti sledujeme jiné trendy, než tomu bylo v minulých letech. V případě Dolního Rakouska a Rakouska je trend křivek tvarem celkově podobný, jako v minulých letech, rozdíl je však v tom, že v letních měsících se nejnižší míra nezaměstnanosti již neodstává na tak nízkou úroveň, jako v minulých letech. Dramaticky však míra nezaměstnanosti stoupá vlivem hospodářské krize v České republice. Zde se tento vliv již na trh práce v plné míře projevil a míra nezaměstnanosti je poprvé za sledované období vyšší v Kraji Vysočina, než je úroveň nezaměstnanosti v celé České republice. V letních měsících je míra nezaměstnanosti dokonce vyšší než v Dolním Rakousku a Rakousku. Meziročně tak míra nezaměstnanosti vyskočila v Kraji Vysočina o 3% a v České republice potom o 2,6%.

Tabulka 18 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2009

Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2009

Graf 24 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2009
Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2009

2.2.1.6 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2010

V roce 2010 se trend křivek míry nezaměstnanosti v Kraji Vysočina a v České republice dostává do obdobného trendu jako je tomu v případě Dolního Rakouska a Rakouska. Trend poklesu a růstu nezaměstnanosti není tak prudký jako v Rakousku, ale shoda je v tom, že v letních měsících je míra nezaměstnanosti nejnižší. Celkově zůstává míra nezaměstnanosti meziročně prakticky stejná v Dolním Rakousku a Rakousku, v Kraji Vysočina a České republice však nezaměstnanost stále roste.

Tabulka 19 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2010

Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2010

Graf 25 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2010
Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2010

2.2.1.7 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2011

V roce 2011 se již vliv hospodářské krize umírňuje a zejména v případě Kraje Vysočina a České republiky míra nezaměstnanosti již meziročně klesá. Trendy křivek míry nezaměstnanosti v Dolním Rakousku a Rakousku zůstávají stejné. Patrné je, že v letních měsících je míra nezaměstnanosti Dolním Rakousku a Rakousku nižší než v Kraji Vysočina a České republice.

Tabulka 20 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2011

Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2011

Graf 26 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2011
Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2011

2.2.1.8 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2012

V roce 2012 trh práce podobně jako celá ekonomika v České republice stagnuje. Míra nezaměstnanosti meziročně mírně stoupá. Vliv hospodářské krize je stále patrný. V Rakousku je situace podobná, jako v minulých letech.

Tabulka 21 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2012

Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2012

Graf 27 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2012
Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2012

2.2.1.9 Zhodnocení průběhu registrované míry nezaměstnanosti Vysočina, Dolní Rakousko

Průběh míry nezaměstnanosti v Kraji Vysočina potažmo České republice v letech 2005 – 2012 lze hodnotit jako výrazně ovlivněný celosvětovou hospodářskou krizí, jak je patrné z grafu 28, která nastoupila v roce 2008, a její vliv se na trhu práce plně projevil v roce 2009. Do té doby byla nezaměstnanost v Kraji Vysočina a České republice na velmi nízké úrovni pod 5%. V Důsledku hospodářské krize se míra nezaměstnanosti dostala z této hodnoty na hodnotu okolo 7- 8%, kde stále zůstává. Vzhledem k hospodářské stagnaci v České republice lze usuzovat, že v roce 2013 zůstane míra nezaměstnanosti ještě na této úrovni. Situace by se v dalších letech však již měla pozvolna zlepšovat a míra nezaměstnanosti by měla klesat. Pokud se bude české ekonomice dařit, situace by se mohla v čase vrátit na úroveň let 2007 a 2008. Trend poklesu a růstu míry nezaměstnanosti vlivem sezonních prací není tak výrazný, jako je tomu v Rakousku.

Dolní Rakousko a Rakousko má oproti Kraji Vysočina a České republice průběh míry nezaměstnanosti v čase velmi podobný. Situace se v průběhu let 2005 – 2013 prakticky nezměnila. Vliv hospodářské krize byl patrný ve větší míře pouze v roce 2009 v letních měsících, kdy byla míra nezaměstnanosti vyšší než v jiných letech. Poté se však v dalších letech situace dostává opět do normálu a sledujeme setrvalý trend. Lze tedy konstatovat, že trh práce v Dolním Rakousku a Rakousku je proti vlivům hospodářské recese poměrně odolný. Nejvýraznějším specifikem je pokles a růst míry nezaměstnanosti vlivem sezonních prací. Lze očekávat, že situace na trhu práce a průběh míry nezaměstnanosti bude mít podobný trend a vývoj v dalších letech, jako tomu bylo ve sledovaném období 2005 – 2012.
Vývoj míry nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v období od ledna 2005 do prosince 2012

2.2.2 Průběh podílu a srovnání nezaměstnaných osob – Vysočina-ČR, Dolní Rakousko-Rakousko v letech 2005-2013

Tabulky 22 až 29 obsahují data o počtu nezaměstnaných osob ve sledovaných regionech v letech 2005 – 2013. Grafy č. 29 až 44 potom vykreslují průběh počtu nezaměstnaných osob v jednotlivých letech. Obecně lze konstatovat, že trend počtu nezaměstnaných osob na trzích práce sledovaných regionů logicky kopíruje trend míry nezaměstnanosti. V České republice se počet nezaměstnaných osob pohybuje v rozmezí 300 tisíc až 580 tisíc. V Rakousku je tento interval 180 tisíc až 320 tisíc. Absolutně je větší počet nezaměstnaných v České republice, což zřejmě souvisí s celkově nižším počtem obyvatel v Rakousku oproti České republice. Trend vývoje počtu nezaměstnaných je ovlivněn stejnými faktory, jako je tomu v případě míry nezaměstnanosti. V České republice je tedy počet nezaměstnaných citlivý na kondici ekonomiky a celosvětové hospodářské faktory. Toto je patrné zejména v roce 2009, kdy se počet nezaměstnaných zvyšuje vlivem dopadů celosvětové hospodářské krize. Do roku 2009 naopak počet nezaměstnaných spíše klesal. Po roce 2009 se situace stabilizovala a počet nezaměstnaných začal opět mírně klesat. V roce 2012 je možné pozorovat mírný nárůst související se setrvalou stagnací ekonomiky.

V případě Rakouska je hlavním faktorem ovlivňujícím počet nezaměstnaných sezonní výkyv v poptávce po pracovní síle. Jinak se v průběhu let 2005 – 2012 počet nezaměstnaných nijak dramaticky neliší. O něco méně se do počtu nezaměstnaných v Rakousku promítá vliv hospodářské krize.

Ve srovnání s výší počtu nezaměstnaných mezistátně, je možné pozorovat rozdíl mezi regiony Krajem Vysočina a Dolním Rakouskem. Zde je vyšší počet nezaměstnaných v Dolním Rakousku, kde se interval pohybuje od 28 tisíc do 60 tisíc. Oproti tomu v Kraji Vysočina je tento interval od 13 tisíc do 31 tisíc. Trend je stejný jako v případě celorepublikového počtu nezaměstnaných. V Dolním Rakousku je však ještě o něco silnější vliv sezonních prací na počet nezaměstnaných. V případě Kraje Vysočina jsou faktory ovlivňující počet nezaměstnaných stejné, jako na celostátní úrovni. Do budoucna lze tedy předpokládat, že se situace bude vyvíjet ve stejném trendu, jako to bylo možno pozorovat ve zkoumaných letech.

2.2.2.1 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005

Tabulka 22 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005

Graf 29 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2005
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005

Graf 30 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2005
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005

2.2.2.2 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2006

Jak je patrné z grafu č. 31, v roce 2006 je vývoj počtu nezaměstnaných osob ve všech sledovaných regionech velmi podobný jako v roce 2005. Trendy křivek jsou téměř shodné. Z převážné části však vývoj počtu nezaměstnaných osob ve všech sledovaných regionech nepatrně klesnul, výjimku tvoří Dolní Rakousko, ve kterém v lednu 2006 stoupnul počet nezaměstnaných osob o řádově 4 tis.

Meziroční porovnání vývoje počtu nezaměstnaných osob České republiky a Rakouska je opět velmi podobný.

Tabulka 23 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2006
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2006

Graf 31 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2005
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2006

Graf 32 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2006
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005

2.2.2.3 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2007

V České republice došlo během roku 2007 k výraznému snížení počtu nezaměstnaných osob, kdy na začátku roku počet nezaměstnaných osob překračoval hranici 470 tis. Ke konci roku 2007 byla atakována spodní hranice 350 tis. Na rozdíl od Rakouska, kde vývoj téměř kopíroval minulá léta, s tím že vývoj počtu nezaměstnaných osob nadále meziročně klesá. V případě Dolního Rakouska je pokles jen mírný, místy žádný.

Tabulka 24 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2007
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2007

Graf 33 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2005
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2007

Graf 34 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2007
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005

2.2.2.4 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2008

V roce 2008 byl nejnižší počet nezaměstnaných ve sledovaném období. V Rakousku klesl počet nezaměstnaných, přibližně v polovině roku, pod 300 tis. Po té dochází ke zvratu a trend počtu nezaměstnaných osob ke konci roku překonává 350 tis. Česká republika potažmo Kraj Vysočina doslova kopíruje křivky loňského roku, jen absolutní hodnoty jsou nepatrně nižší nebo stejné vyjma posledního měsíce v roce, kdy se už zřejmě začíná projevovat celosvětová hospodářská krize.

Tabulka 25 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2008
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2008

Graf 35 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2005
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2008

Graf 36 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2008
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005

2.2.2.5 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2009

Ve vývoji počtu nezaměstnaných osob v České republice i v Kraji Vysočina v roce 2009 sledujeme opačné trendy, než tomu bylo v minulých letech. Nárůst nezaměstnaných osob byl přibližně 33% vlivem hospodářské krize. V případě Dolního Rakouska a Rakouska je trend křivek tvarem celkově podobný, jako v minulých letech, rozdíl je však v tom, že v letních měsících se nejnižší počet nezaměstnaných osob již neodstává na tak nízkou úroveň, jako v minulých letech.

Tabulka 26 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2009
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2009

Graf 37 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2005
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2009

Graf 38 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2009
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005

2.2.2.6 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2010

V roce 2010 se trend křivek počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v České republice dostává do obdobného trendu jako je tomu v případě Dolního Rakouska a Rakouska. Trend poklesu a růstu nezaměstnanosti není tak prudký jako v Rakousku, ale shoda je v tom, že v letních měsících je počet nezaměstnaných osob nejnižší. Celkově zůstává počet nezaměstnaných osob meziročně prakticky stejný v Dolním Rakousku a Rakousku, v Kraji Vysočina a České republice však počet nezaměstnaných osob stále roste.

Tabulka 27 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2010
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2010

Graf 39 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2005
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2010

Graf 40 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2010
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005

2.2.2.7 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2011

V roce 2011 se již vývoj počtu nezaměstnaných osob snižuje vlivem ústupu hospodářské krize. Trendy křivek vývoje počtu nezaměstnaných osob v Dolním Rakousku a Rakousku zůstávají přibližně stejné. Je patrné, že na vývoj počtu nezaměstnaných osob v Rakousku neměla světová hospodářská krize tak výrazný vliv jako tomu bylo v České republice.

Tabulka 28 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2011
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2011

Graf 41 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2005
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2011

Graf 42 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2011
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005

2.2.2.8 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2012

V roce 2012 počet nezaměstnaných osob meziročně mírně stoupá. Vliv světové hospodářské krize je stále patrný. V Rakousku je situace podobná, jako v minulých letech.

Tabulka 29 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2012
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2012

Graf 43 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2005
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2012

Graf 44 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2012
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005

2.2.2.9 Souhrn průběhu počtu nezaměstnaných v letech 2005-2012

V tabulce č. 30 je možné pozorovat průměrný počet nezaměstnaných na trzích práce v letech 2005-2012. Grafy č. 45 a 46 nám potom vykreslují průběh křivek počtu nezaměstnaných. Ve srovnání regionů Kraje Vysočina a Dolního Rakouska je zřejmé, že jsou si křivky velmi podobné, snad s jediným rozdílem na konci sledovaného období počet nezaměstnaných v Kraji Vysočina klesá, kdežto v Dolním Rakousku stoupá. Jinak se od sebe křivky liší pouze úrovní hladiny počtu nezaměstnaných. V obou regionech je patrný trend poklesu počtu nezaměstnaných do roku 2008 a následný prudký růst v důsledku hospodářské krize.

Podobně je tomu i v mezistátním srovnání České republiky s Rakouskem. Zde je však velmi výrazný rozdíl ve vlivu hospodářské krize na počet nezaměstnaných v roce 2009 v České republice. V případě Rakouska křivka zdaleka tolik nezakolísala.

Tabulka 30 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech roční průměr 2005-2012
Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech roční průměr 2005-2012

Graf 45 - Průběh a srovnání nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku 2005-2012
Průběh a srovnání nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku 2005-2012

Graf 46 - Průběh a srovnání nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku 2005-2012
Průběh a srovnání nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku 2005-2012

2.2.3 Porovnání a popis metodik výpočtu nezaměstnanosti v České republice a Rakousku
2.2.3.1 Metodika výpočtu nezaměstnanosti v České republice

Ukazatel nezaměstnanosti „Podíl nezaměstnaných osob“ vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel v daném věku. Započítává i nepracující lidi, kteří nejsou registrováni na úřadu práce.

V případě výpočtu mezinárodní míry nezaměstnanosti si EUROSTAT – statistický centrální úřad Evropské unie - bere za základ data z dotazníků ČSÚ (Český statistický úřad), přičemž podobně jako v Rakousku jsou podkladem pro toto statistické šetření směrnice ILO (international labour organisation).

Mezi nezaměstnané jsou podle EUROSTATU (ILO) řazeny osoby, které během porovnávaného týdnu nebyly výdělečně činné, hledají aktivně práci a jsou okamžitě schopni začít vykonávat práci v časovém horizontu dvou týdnů.

Za výdělečně činné jsou podle EUROSTATU považovány osoby, které v porovnávaném týdnu pracovaly min. 1 hodinu, nebo které sice kvůli dovolené, nemoci, apod. zrovna nepracovaly, ale jsou jinak výdělečně činné. V tomto počtu jsou tedy zahrnuti např. i podnikatelé a osoby pracující na částečný pracovní úvazek, které nebyly započítány do počtu osob vykonávající závislou činnost podle údajů z "Hlavního svazu“.

Míra nezaměstnanosti je tedy vypočítána jako podíl takto zjištěných osob bez práce v poměru ke všem výdělečně činným osobám (osoby bez práce plus OSVČ plus osoby vykonávající závislou činnost.

2.2.3.2 Metodika výpočtu nezaměstnanosti v Rakousku

Při celorepublikovém výpočtu míry nezaměstnanosti (ALQ) se stav nezaměstnaných (AL) poměřuje ve vztahu k potenciálu práceschopných osob (AKP). Potenciál pracovních sil se skládá z nezaměstnaných osob a z osob vykonávajících závislou činnost podle Hlavního svazu poskytovatelů sociálního pojištění v Rakousku.

Pro výpočet mezinárodní míry nezaměstnanosti si EUROSTAT – statistický centrální úřad Evropské unie bere za základ data z dotazníků Mikrozensus, což je Statistický výzkum pracovních sil od Statistického úřadu Rakouska. Podkladem pro toto šetření jsou směrnice ILO (international labour organisation).

Mezi nezaměstnané jsou podle EUROSTATU (ILO) řazeny osoby, které během porovnávaného týdnu nebyly výdělečně činné, hledají aktivně práci a jsou okamžitě schopni začít vykonávat práci v časovém horizontu dvou týdnů.

Za výdělečně činné jsou podle EUROSTATU považovány osoby, které v porovnávaném týdnu pracovaly min. 1 hodinu, nebo které sice kvůli dovolené, nemoci, apod. zrovna nepracovaly, ale jsou jinak výdělečně činné. V tomto počtu jsou tedy zahrnuti např. i podnikatelé a osoby pracující na částečný pracovní úvazek, které nebyly započítány do počtu osob vykonávající závislou činnost podle údajů z "Hlavního svazu“.

Míra nezaměstnanosti je tedy vypočítána jako podíl takto zjištěných osob bez práce v poměru ke všem výdělečně činným osobám (osoby bez práce plus OSVČ plus osoby vykonávající závislou činnost). Údaje z registru AMS (rakouský pracovní úřad) jsou používány pouze jako korekční faktor. Z těchto důvodů je mezinárodní míra nezaměstnanosti vždy nižší než registrovaná míra nezaměstnanosti.

Je třeba kromě toho brát v úvahu, že EUROSTAT kvóty reviduje často dodatečně a čísla se tedy mohou v průběhu doby měnit.

2.2.3.3 Hlavní rozdíly v metodice výpočtu nezaměstnanosti

Metodika výpočtu nezaměstnaných se zdá být přesnější v Rakousku než v České republice, vzhledem ke zdroji dat o práceschopném obyvatelstvu, kterým je Svaz poskytovatelů sociálního pojištění v Rakousku, kde musejí být všichni občané registrováni. Naproti tomu v České republice je potenciál práce schopného obyvatelstva vypočítáván ze všech osob v produktivním věku a to i těch, kteří nejsou registrováni na Úřadě práce. Přesto však rozdíl či statistická chyba nebude natolik diametrální, aby nebylo možné počet nezaměstnaných vzájemně porovnávat.

V případě výpočtu mezinárodní míry nezaměstnanosti dle EUROSTATU jsou již zdroje dat zcela porovnatelné, jelikož v případě obou porovnávaných zemí se vychází z údajů národních statistických úřadů a metodika se řídí stejnou mezinárodní směrnicí ILO.

2.2.4 Porovnání registrované míry nezaměstnanosti a nezaměstnanosti v mezinárodním srovnání
2.2.4.1 Mezinárodní srovnání míry nezaměstnanosti Česká republika

V české republice se od 1. 1. 2013 pro výpočet výše nezaměstnanosti používá tzv. „podíl nezaměstnaných osob“ (PNO). Níže je vyjádřen vzorec pro výpočet této hodnoty.

Vzorec 1 – Výpočet podílu nezaměstnaných osob (PNO)
Výpočet podílu nezaměstnaných osob (PNO)

Mezi dosažitelné uchazeče jsou řazeni ti evidovaní nezaměstnaní, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa a nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené.

Mezinárodní míra nezaměstnanosti je potom vyjádřena tímto vztahem:

Vzorec 2 - Výpočet mezinárodní míry nezaměstnanosti
Výpočet mezinárodní míry nezaměstnanosti

Nezaměstnaní jsou osoby, které nejsou výdělečně činné, v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou do dvou týdnů schopni nastoupit do práce. Výdělečně činné osoby jsou osoby vykonávající závislou činnost, osoby samostatně výdělečně činné, osoby pracující na zkrácený pracovní úvazek a spolupracující osoby.

Vztah používaný pro výpočet mezinárodní míry nezaměstnanosti se používá, jak v České republice, tak v Rakousku. V části popisující výpočet míry nezaměstnanosti v Rakousku, již tedy není tento vztah třeba uvádět.

2.2.4.2 Mezinárodní srovnání míry nezaměstnanosti Rakousko

V Rakousku je pro výpočet míry nezaměstnanosti používán tento vztah:

Vzorec 3 - Výpočet míry nezaměstnanosti v Rakousku
Výpočet míry nezaměstnanosti v Rakousku

Potenciál pracovních sil je stav nezaměstnaných osob a osob vykonávajících závislou činnost podle Hlavního svazu poskytovatelů sociálního pojištění v Rakousku. Jistou nevýhodou výpočtu míry nezaměstnanosti podle tohoto vztahu je fakt, že Hlavní svaz poskytovatelů sociálního pojištění v Rakousku započítává zaměstnanecké poměry i nezaměstnané osoby. Tím může dojít k možnému zdvojení. Evidovány jsou zde i osoby s pracovními smlouvami na dohodu o provedení práce, ale nejsou v tom obsaženy osoby samostatně výdělečně činné a osoby pracující na zkrácený pracovní úvazek, či spolupracující osoby.

2.2.4.3 Porovnání mezinárodní míry nezaměstnanosti

Vzhledem k rozdílnému výpočtu míry nezaměstnanosti na národní úrovni je vhodné vzájemně porovnat hodnoty národní a mezinárodní míry nezaměstnanosti. Hodnoty v tabulkách č. 28 a 29 vyjadřují hodnoty míry nezaměstnanosti za oba státy vypočtené, jak národní souvztažností, tak mezinárodní. Z grafu č. 46 a 47 lze rozdíly velmi dobře porovnat. Lze tedy konstatovat, že roční podíl nezaměstnaných osob a roční mezinárodní míra nezaměstnanosti se v České republice liší jen velmi málo. Rozdíl je pouze 0,1%. Pokud tedy pomineme lednové srovnání, kde je rozdíl o něco vyšší. Může to však být tím, že je údaj vyjádřen pouze ke konkrétnímu měsíci, nikoli v porovnání za celý rok.

Zcela odlišná je však situace v případě Rakouska, kdy je rozdíl roční registrované míry nezaměstnanosti a roční mezinárodní míry nezaměstnanosti velmi vysoký, okolo 2,5%. Způsob výpočtu na národní úrovni se ve srovnání se způsobem mezinárodním opravdu velmi liší.

Tabulka 31 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v ČR a mezinárodní míra nezaměstnanosti v ČR
Registrovaná míra nezaměstnanosti v ČR a mezinárodní míra nezaměstnanosti v ČR

Tabulka 32 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v Rakousku a mezinárodní míra nezaměstnanosti v Rakousku
Registrovaná míra nezaměstnanosti v Rakousku a mezinárodní míra nezaměstnanosti v Rakousku

Graf 47 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v ČR a mezinárodní míra nezaměstnanosti v ČR
Registrovaná míra nezaměstnanosti v ČR a mezinárodní míra nezaměstnanosti v ČR

Graf 48 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v Rakousku a mezinárodní míra nezaměstnanosti v Rakousku
Registrovaná míra nezaměstnanosti v Rakousku a mezinárodní míra nezaměstnanosti v Rakousku

2.2.5 Vývoj pohybu volných pracovních míst a počtu uchazečů o zaměstnání v České republice a Rakousku

Vývoj pohybu počtu uchazečů o zaměstnání je možno sledovat z tabulky 32 a grafu 49. Z údajů je zřejmé, že celková hladina nezaměstnaných je v České republice oproti Rakousku vyšší. V tomto hraje roli celkově vyšší počet obyvatel České republiky, než má Rakousko. Výraznější je v případě České republiky i křivka vývoje počtu uchazečů na trhu práce. Zřejmý je výrazný pokles počtu uchazečů od roku 2005 do roku 2008, potom strmý nárůst až nad původní hladinu roku 2005 a následné jisté zklidnění pokračující až do roku 2012. To v Rakousku sledujeme o mnoho pozvolnější pokles počtu uchazečů ve stejném období, tedy od roku 2005 do roku 2008, následuje také výraznější růst, ale poté je trend už poměrně plochý a jedná se o víceméně setrvalý stav s mírnou růstovou tendencí v roce 2012. Bohužel vzhledem k absenci dat o počtu volných míst v České republice, není možno provést porovnání vývoje počtu uchazečů s vývojem počtu volných míst. Bude tak učiněno pouze v případě Rakouska. Zde je patrný poměrně výrazný nárůst počtu volných míst v období od roku 2005 do roku 2008, což odpovídá tehdejší dobré kondici v hospodářství a poté je možno sledovat výrazný pokles v období mezi roky 2008 a 2009. Následuje opět růst až do roku 2011 a poté mírný pokles do roku 2012. Cykly se se tedy v celém sledovaném období opakovaly. Pokud tedy porovnáme křivky vývoje počtu uchazečů a počtu volných míst ve sledovaném období, je možno konstatovat, že křivky mají lehce protichůdný charakter. Když klesá počet uchazečů, roste počet volných míst, což odpovídá vývoji v ekonomice, kdy v období konjunktury klesá počet nezaměstnaných a stoupá počet volných pozic s tím, že poptávka po volné pracovní síle již nutně nemusí být uspokojena například vzhledem k nedostatku poptávaných odborností na trhu práce.

Tabulka 33 - Vývoj počtu uchazečů v České republice a Rakousku
Vývoj počtu uchazečů v České republice a Rakousku

Graf 49 - Vývoj počtu uchazečů v České republice a Rakousku
Vývoj počtu uchazečů v České republice a Rakousku

Tabulka 34 - Vývoj počtu volných míst v České republice a Rakousku
Vývoj počtu volných míst v České republice a Rakousku

Graf 50 - Vývoj počtu volných míst v Rakousku
Vývoj počtu volných míst v Rakousku

2.2.6 Vývoj pohybu volných pracovních míst a počtu uchazečů o zaměstnání v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku

Pokud budeme porovnávat křivky vývoje počtu uchazečů v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku, na první pohled je patrné, že hladina počtu uchazečů je mnohem vyšší v Dolním Rakousku. Je to dáno vyšším počtem obyvatel Dolního Rakouska ve srovnání s Krajem Vysočina. Samotné křivky mají zcela stejný tvar a trend od roku 2005 do roku 2009. Faktory, které to způsobují, jsou stejné jako na úrovni národní. Tedy výrazný pokles počtu uchazečů v období, kdy se ekonomikám dařilo a následný výrazný nárůst s nastupující hospodářskou krizí. Poté se křivka v Dolním Rakousku v roce 2010 již stabilizuje a dochází již k mírnému poklesu, kdežto v Kraji Vysočina je trend ještě rostoucí. Po roce 2010 je možné v Kraji Vysočina sledovat již pokles počtu uchazečů, zatímco v Dolním Rakousku je od roku 2011 do roku 2012 patrný rostoucí trend. V porovnání s křivkami počtu volných míst je třeba zmínit, že za Českou republiku byly k dispozici údaje až za roky 2010 až 2012. Z křivky počtu volných míst v Dolním Rakousku je patrný proměnlivý trend v letech 2005 až 2008 oscilující okolo stejné hladiny a poté je zřejmý velmi výrazný pokles mezi roky 2008 a 2009. V roce 2010 následuje uklidnění a mírný nárůst do roku 2011, který je vystřídán opět výraznějším poklesem do roku 2012. V České republice je možno sledovat vývoj až v rozmezí let 2010 a 2012, kde je patrný stejný trend, jako v případě Dolního Rakouska, tedy mírný nárůst mezi roky 2010 a 2011 a vystřídání poklesem v roce 2012. Ve srovnání křivek počtu uchazečů a počtu volných míst je v Dolním Rakousku patrná jistá nezávislost křivek v letech 2005 až 2008. Mezi lety 2008 a 2009, však již následuje propad počtu volných míst, který odpovídá nárůstu počtu uchazečů v důsledku hospodářské krize. Následuje zklidnění a další vývoj odpovídá již vzájemnému vztahu křivek, tedy růst počtu uchazečů a úbytek počtu volných pozic. V Kraji Vysočina je trend méně výrazný v případě obou křivek, které zaznamenávají mírný pokles.

Tabulka 35 - Vývoj počtu uchazečů v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku
Vývoj počtu uchazečů v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku

Graf 51 - Vývoj počtu uchazečů v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku
Vývoj počtu uchazečů v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku

Tabulka 36 - Vývoj počtu volných míst v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku
Vývoj počtu volných míst v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku

Graf 52 - Vývoj počtu volných míst v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku
Vývoj počtu volných míst v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku

2.2.7 Porovnání a popis aktivní politiky zaměstnanosti Česká republika a Rakousko
2.2.7.1 Aktivní politika zaměstnanosti Česká republika

Konkrétní činnost aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) v České republice se v roce 2012 opírala o znění „Normativní instrukce č. 1/2012 - Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2012“

Hlavní cíle APZ v roce 2012: zapojení rizikových skupin uchazečů do procesu zaměstnanosti, tedy:

a) zvýšení míry zaměstnanosti žen věkové skupiny 20 – 64 let na 65 %

b) zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků 55 – 64 let na 55 %

c) snížení míry nezaměstnanosti mladých osob věkové skupiny 15 – 24 let o třetinu proti roku 2010

d) snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu proti roku 2010

Nástroje APZ, které v roce 2012 vedly k plnění uvedených cílů:

> veřejně prospěšné práce - krátkodobé zaměstnání pro těžce umístitelné uchazeče

> rekvalifikace - pro absolventy škol a osoby nad 55 let věku

> zvolené rekvalifikace - pro uchazeče a zájemce o zaměstnání – specifické podmínky (bez zvýšené podpory, spoluúčast, …)

> společensky účelná pracovní místa zřízená - příspěvek na prostředky ke zřízení pracovního místa

> společensky účelná pracovní místa vyhrazená - příspěvek na mzdové náklady

> společensky účelná pracovní místa pro SVČ - příspěvek pro budoucí podnikatele

> chráněná pracovní místa - příspěvek na zřízení

> chráněná pracovní místa - příspěvek na provoz

> veřejná služba - určena především pro uchazeče, kteří byli v evidenci úřadu práce déle než jeden rok

2.2.7.2 Porovnání aktivní politiky zaměstnanosti Česká republika-Rakousko

Cíle aktivní politiky trhu práce v roce 2012 byly směřovány v duchu hesla „Předkládáme včasné nabídky, abychom působili proti dlouhodobé nezaměstnanosti popřípadě trvalému vyloučení z pracovního života“.

> získání práce pro starší osoby ve věku 45-50 let v horizontu do 6 měsíců nezaměstnanosti

> získání práce pro mladé osoby do 25 let věku dříve než do 6 měsíců nezaměstnanosti

> trvalé získání práce pro osoby pro osoby sociálně vyloučené z trhu práce

> získání pracovního místa pro osoby prošlé rekvalifikačními kurzy do 3 měsíců od ukončení kurzu

Mezi konkrétní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří:

> zajištění rekvalifikačních kurzů a školení

> specializované rekvalifikační kurzy pro ženy v řemeslných a technických oborech

> asistence úřadu práce přímo na trhu práce

2.2.7.3 Aktivní politika zaměstnanosti Rakousko

Co se týče cílů aktivní politiky zaměstnanosti lze konstatovat, že se obě sledované země soustřeďují na stejné cílové skupiny nezaměstnaných. Mezi tyto patří zejména nezaměstnané starší osoby okolo 50 let věku, dále naopak mladí lidé po ukončení vzdělání bez potřebné praxe. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou si také velmi podobné a dá se říci, že se liší pouze rozsahem poskytovaných služeb, které jsou, jak se zdá v České republice o něco bohatší než v případě Rakouska. Nicméně Rakousko těží oproti České republice z kvalitnější standardizované infrastruktury školících a rekvalifikačních kurzů, které jsou pořádány odbornými specializovanými institucemi pod záštitou Hospodářské komory.

2.2.8 Využívání Evropského sociálního fondu v České republice a Rakousku

Evropský sociální fond, jakožto jeden ze tří strukturálních fondů Evropské unie je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti.

„Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů.

Objem finančních prostředků z ESF pro ČR na programovací období 2007-2013 činí 3,8 mld. Eur. Na programové období 2004-2006 bylo pro ČR přiděleno 456,98 mil. Eur.“

Cíle Evropského sociálního fondu:

> Pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce

> Rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce

> Sociální začleňování, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce

> Celoživotní vzdělávání

> Rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly

> Zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání

> Zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce

> Boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce

2.2.8.1 Využití Evropského sociálního fondu v České republice

V současné době se v České republice nacházíme na konci programovacího období 2007-2013. Operační programy prostřednictvím, ve kterých je možno v tomto období čerpat finanční prostředky na realizaci cílů Evropského sociálního fondu v České republice jsou:

> OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ)

> OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK)

> OP Praha – Adaptabilita (OPPA)

Financování projektů při čerpání dotací je nastaveno v poměru 15% z národních prostředků a 85% z prostředků Evropského sociálního fondu.

Příklady podporovaných projektů:

Z Evropského sociálního fondu (ESF) jsou podporovány projekty neinvestičního charakteru, jako např.:

> rekvalifikace nezaměstnaných,

> speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel,

> tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance,

> podpora začínajícím OSVČ,

> rozvoj institucí služeb zaměstnanosti,

> rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání,

> zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele,

> zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky,

> zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia,

> stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru a další.

Řídícími orgány zodpovědnými za jednotlivé operační programy jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí pro Operační program lidské zdroje a zaměstnanost, dále Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Magistrát hlavního města Praha pro Operační program Praha – Adaptabilita.

V České republice Ministerstvo práce a sociálních věcí realizuje prostřednictvím Úřadů práce projekty na národní a regionální úrovni. Jedná se o tzv. NIP (národní individuální projekty) a RIP (regionální individuální projekty).

Mezi konkrétní projekty spadající pod NIP a RIP, které jsou realizovány v Kraji Vysočina je možno jmenovat tyto:

> Odrazový můstek – jedná se o projekt na podporu dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů

> Mladá šance – jedná se o projekt pro absolventy do 30 let věku bez praxe, kteří v rámci projektu mohou nastoupit stáž ve firmách. Firma na stážistu může čerpat dotaci po dobu 7 měsíců.

> Prevence – změna včas – jedná se o projekt zaměřený na krátkodobě nezaměstnané uchazeče

> Vzdělávejte se pro růst v Kraji Vysočina - zaměřeno na vzdělávání a zvyšování kompetencí zaměstnanců

2.2.8.2 Využití Evropského sociálního fondu v Rakousku

V Rakousku jsou cíle Evropského sociálního fondu implementovány prostřednictvím Operačního programu „Zaměstnanost v Rakousku“, který byl schválen v prosinci 2007 s přidělenými prostředky zhruba 472 mil. Eur. Tato částka zahrnuje další zdroje financování, kterými přispívají na realizaci operačního programu jednotlivé spolkové země. Programovacím obdobím alokace finančních prostředků jsou roky 2007 až 2015.

Mezi ústřední cíle, které by měly být operačním programem podpořeny, patří:

> podpora přístupu „Active Ageing“ - zvláště pak pro věkové skupiny osob nad 45 let

> integrace osob s postižením do běžného pracovního života

> územní dohody o zaměstnanosti (TEP) a podpora operativní struktury těchto dohod, Koordinační místa TEP.

> studie na podporu zaměstnanosti, provádění evaluace a práce s veřejností

Hlavní zaměření dotací směřuje do těchto oblastí:

> Adaptabilita pracovníků a podnikatelů

> Boj s nezaměstnaností osob nebo skupin osob se znevýhodněnou pozicí na trhu práce

> Sociální začlenění postižených a osob sociálně vyloučených z trhu práce

> Celoživotní proces učení – škola, další vzdělávání dospělých, věda, ukončení studia

> Územní dohody o zaměstnanosti - regionální a lokální partnerství na trhu práce

> Technická pomoc – podpora při realizaci programu, evaluace, práce s veřejností

> Operační program „Phasing Out Burgenland“ - program má za cíl posílení postavení oblasti Burgenlandska pomocí ideové podpory a materiální pomoci, jak ze strany EU, tak i Rakouska a dalších partnerů.

2.2.8.3 Porovnání využití prostředků ESF v České republice a Rakousku

Zaměření národních operačních programů, na které jsou využívány prostředky z Evropského sociálního fondu, se v případě obou sledovaných zemí nijak významně neliší. V obou státech jsou prostředky vynakládány na podporu zaměstnanosti, rozšiřování znalostí a kompetencí zaměstnanců a uchazečů o práci. Velmi podstatnou oblastí je potom podpora znevýhodněných skupin obyvatel na trhu práce, jako jsou osoby starší 50 let věku, nebo naopak osoby mladé okolo 25 let, kteří jsou čerstvě po ukončení studia a na trhu práce je handicapuje nedostatečná, případně žádná praxe v oboru, kterému se chtějí věnovat. Dalšími znevýhodněnými skupinami, na které se dotační podpora zaměřuje, jsou rodiče po mateřské dovolené, osoby z jakéhokoli důvodu dlouhodobě nezaměstnané, osoby zdravotně postižené, příslušníci národnostních menšin a osoby sociálně vyloučené (např. po návratu z výkonu trestu apod.) Rozdíl je tedy patrný pouze v alokaci prostředků pro dané programovací období, kdy Česká republika, jako nedávno přistoupivší stát EU získala o mnoho více prostředků na realizaci cílů politiky ESF než Rakousko. Rozdíl činil zhruba 3,3 mld. Eur. V příštím programovacím období však lze předpokládat, že rozdíl v alokaci prostředků již nebude tak vysoký.

2.2.9 Porovnání a popis pasivní politiky zaměstnanosti Česká republika a Rakousko
2.2.9.1 Pasivní politika zaměstnanosti v České republice

Pasivní politikou zaměstnanosti se rozumí kompenzace ztraceného příjmu, na kterou mají nárok uchazeči o zaměstnání během nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci.

Výše podpory v nezaměstnanosti, je stanovena na základě průměrného čistého měsíčního čistého příjmu v posledním zaměstnání a to ve výši:

> 65 % průměrného čistého příjmu po dobu prvních dvou měsíců

> 50 % průměrného čistého příjmu po dobu dalších dvou měsíců

> 45 % průměrného čistého příjmu po zbytek podpůrčí doby

> 60 % průměrného čistého příjmu po dobu rekvalifikace

Délka podpůrčí doby se poté liší dle věku uchazeče takto:

> do 50 let věku 5 měsíců

> od 50 do 55 let věku 8 měsíců

> nad 55 let věku 11 měsíců

Vynaložené prostředky se na pasivní politiku zaměstnanosti se potom vyvíjely v České republice dle hodnot uvedených v tabulce 37.

Tabulka 37 - Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Kraji Vysočina
Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Kraji Vysočina

Graf 53 - Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Kraji Vysočina
Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Kraji Vysočina

2.2.9.2 Pasivní politika zaměstnanosti v Rakousku

Pasivní politika zaměstnanosti v Rakousku je upravena zákonem o příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ze kterého vyplývá povinnost pojištění pro případ nezaměstnanosti. Zároveň zákon definuje předpoklady pro příjem podpory nezaměstnanosti a dalších podpor v hmotné nouzi.

Z pojištění pro případ nezaměstnanosti je poskytováno následující peněžité plnění:

> Podpora v nezaměstnanosti

> Pomoc v hmotné nouzi

> Poskytnutí zálohy na výkony z důchodového pojištění

> Peníze na další vzdělávání

> Příspěvek podporující hladký přechod starších pracovníků na odpočinek (podstatou je vytvoření podmínek pro snižování pracovní doby těchto pracovníků)

> Odchodné

Právní nárok na výplatu podpory a její výše:

> Uchazeč musel být během dvou let (rámcová lhůta) před nárokováním podpory zaměstnán v Rakousku pod dobu celkem alespoň 52 týdnů a vztahovalo se na něj pojištění pro případ nezaměstnanosti.

> Při každém dalším nárokování podpory je vyžadováno v rámcové lhůtě jednoho roku zaměstnání, na které se vztahuje pojištění pro případ nezaměstnanosti v rozsahu 28 týdnů, pro osoby do 25 let je to 26 týdnů.

> Doba příjmu dávek závisí na době trvání pojištění a věku, zpravidla je to 20 týdnů, eventuálně 30 týdnů v případech, kdy nezaměstnaný má odpracováno 156 týdnů v zaměstnání v průběhu předchozích 5 let, dále se podpůrčí doba zvyšuje na 39 týdnů v případech, kdy nezaměstnaný odpracoval v průběhu minulých 10 let 312 týdnů v zaměstnání a zároveň dosahuje při uplatnění nároku věku 40 let. Nejdelším obdobím podpůrčí doby je 52 týdnů, na které má nárok nezaměstnaný, který během posledních 15 let odpracoval 468 týdnů v zaměstnání a zároveň již dosáhl věku 50 let. Ve všech případech musí být splněna podmínka, že se na vykonávané zaměstnání musí vztahovat pojištění pro případ nezaměstnanosti.

Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává ze základní částky plus rodinný přídavek plus doplňková částka. Základní částka podpory v nezaměstnanosti odpovídá 55% čistého příjmu. Základ pro jeho výpočet je základ pro roční příspěvek, který je uložen u Hlavního svazu poskytovatelů sociálního pojištění. Rodinné přídavky jsou poskytovány ve výši 0,97 Eur denně na osobu oprávněnou pobírat příplatek. Osoby oprávněné k pobírání příplatku jsou manželé, druzi, děti a vnuci, adoptivní a osvojené děti a děti svěřené do pěstounské péče. Rodinné přídavky jsou poskytované na děti a vnuky, adoptivní a osvojené děti a děti svěřené do pěstounské péče, pokud nezaměstnaný podstatnou měrou přispívá k jejich vyživování a pokud má tato osoba nárok na rodinné přídavky. Rodinné příspěvky se poskytují manželům (druhům/družkám), pokud zaměstnaný přispíval významnou měrou k jejich vyživování, pokud tito nedosáhnout příjmu nad hranici pro minimální příjem (v roce 2012: 376,26 Eur). Zvláštním příspěvkem je potom pomoc v hmotné nouzi, která je poskytována nezaměstnanému tehdy, pokud byl vyčerpán nárok na příspěvek v nezaměstnanosti popř. přechodná částka, pokud se osoba nachází v nouzové situaci a je k dispozici pro zprostředkování práce. Nouzová situace nastane tehdy, pokud nezaměstnaný nemá nárok na uspokojení životních potřeb. Při posuzování nouzové situace je zohledňována celková ekonomická situace nezaměstnaného, jakož i manžela/druha (manželky/družky) žijících s tímto nezaměstnaným.

Vynaložené prostředky se na pasivní politiku zaměstnanosti se potom vyvíjely v České republice dle hodnot uvedených v tabulce 38.

Tabulka 38 - Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Dolním Rakousku
Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Dolním Rakousku

Graf 54 - Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Dolním Rakousku
Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Dolním Rakousku

2.2.9.3 Porovnání pasivní politiky zaměstnanosti v České republice a Rakousku

Pasivní politika zaměstnanosti v České republice a Rakousku se od sebe svým nastavením příliš neliší. V České republice hraje při určení podpůrčí doby hlavní roli věk nezaměstnaného, v Rakousku je to zase odpracovaná doba v zaměstnání před požádáním o podporu v nezaměstnanosti. Věk nezaměstnaného je v přidělení podpůrčí doby až sekundárním kritériem. Výše podpory ve svém poměru ke mzdě za odpracované období před ztrátou zaměstnání je v obou státech také velmi podobná. V České republice je však poměr rozdělen, kdy v prvních dvou měsících pobírání podpory v nezaměstnanosti je procento vyšší. Zároveň je zde motivační faktor pro nezaměstnaného, který pokud v průběhu své nezaměstnanosti nastoupí rekvalifikaci, je mu po dobu trvání získávání nové kvalifikace procento podpory navýšeno. Diametrálně se však liší celkový objem prostředků vynaložených na pasivní politiku zaměstnanosti v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku jak ukazuje tabulka 39 a graf 55, kde celkový objem prostředků Kraje Vysočina se pohybuje rozmezí od 3% do 7% z celkového objemu prostředků Dolního Rakouska. Svou roli zde hraje vyšší počet obyvatel Dolního Rakouska oproti Kraji Vysočina a také výše průměrného příjmu. Z grafů objemu vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti je také velmi patrné významné navýšení v období nástupu hospodářské krize. Objem vynaložených prostředků v dalších letech v Kraji Vysočina klesá, v Dolním Rakousku je pokles patrný pouze do roku 2011 a poté dochází opět k navýšení.

Tabulka 39 - Podíl vynaložených prostředků Kraj Vysočina / Dolní Rakousko
Podíl vynaložených prostředků Kraj Vysočina / Dolní Rakousko

Graf 55 - Podíl vynaložených prostředků v jednotlivých letech - Kraj Vysočina / Dolní Rakousko
Podíl vynaložených prostředků v jednotlivých letech - Kraj Vysočina / Dolní Rakousko

2.2.10 Porovnání průběhu zprostředkování zaměstnání v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku

V případě ztráty zaměstnání, případně ještě před uplynutím výpovědní doby má uchazeč o nové zaměstnání možnost kontaktovat kterýkoliv úřad práce a požádat o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. Tímto uchazeč získává možnost dostávat od úřadu práce informace o vhodných pracovních místech. Proces probíhá tak, že po skončení výpovědní doby požádá uchazeč úřad práce v místě svého trvalého pobytu o zprostředkování zaměstnání vyplněním Žádosti o zprostředkování zaměstnání.

Žádost o zprostředkování zaměstnání obsahuje:

> Základní osobní údaje uchazeče

> Údaje o bydlišti uchazeče

> Údaje o předchozích registracích uchazeče v evidenci uchazečů o zaměstnání

> Údaje o předešlé ukončené pracovní činnosti

> Kvalifikaci uchazeče

> Absolvované rekvalifikace, pokud jimi uchazeč prošel

> Odborné dovednosti uchazeče

> Jazykové znalosti uchazeče

> Získané pracovní zkušenosti uchazeče

> Požadavky na zaměstnání

> Údaje o případných zdravotních omezeních uchazeče

> Údaje o vyživovaných osobách

Po zaevidování má uchazeč o zaměstnání právo na zprostředkování zaměstnání, na podporu v nezaměstnanosti, na zvýšenou péči při zprostředkování, pokud ji potřebuje a na pracovní rehabilitaci, pokud se jedná o osobu se zdravotním postižením. Zároveň má uchazeč povinnosti vůči úřadu práce ve smyslu součinnosti při hledání zaměstnání pro uchazeče a poskytování dalších potřebných informací a skutečností, které mohou souviset nebo ovlivnit hledání zaměstnání pro uchazeče a jeho registraci v evidenci uchazečů. V průběhu doby nezaměstnanosti uchazeče, bude uchazeč docházet na pravidelné schůzky s referentem zprostředkování na úřadě práce, kde bude řešena současná situace při hledání zaměstnání uchazeče a budou mu nabídnuta případná vhodná pracovní místa, pokud budou nalezena. V případě, že bude nalezeno vhodné pracovní místo, dochází k vyřazení uchazeče z evidence. K tomu může dojít také tehdy, pokud by uchazeč porušil některá z pravidel pro vedení uchazeče v evidenci.

Každý region má přidělen určitý počet referentů zprostředkování, na které dle aktuálního počtu nezaměstnaných připadá určitý počet uchazečů o zaměstnání, kteří jsou jim přiděleni.

2.2.10.1 Srovnání počtu referentů zprostředkování v Kraji Vysočina a v rakouských regionech Waldviertel a Weinviertel

Jak vyplývá z tabulky níže, nejvyšší počet referentů zprostředkování má region Weinviertel, na druhém místě je Kraj Vysočina a nejméně referentů má Waldviertel. Podstatnější než absolutní počet referentů je však počet uchazečů o zaměstnání na jednoho referenta zprostředkování. Od toho se odvíjí prostor, který může každý referent věnovat jednotlivému uchazeči. V tomto poměru vychází nejlépe Weinviertel, který má 140 uchazečů na jednoho referenta. Následuje Weinviertel, který má tento poměr jen o něco vyšší, a sice 156 uchazečů na jednoho referenta. Nejhůře vychází u tohoto srovnání Kraj Vysočina, který má 307 uchazečů na jednoho referenta. Je tedy zřejmé, že Rakouské regiony jsou si ve sledovaném ukazateli velmi podobné. Naopak Kraj Vysočina velmi vybočuje s více jak dvojnásobným počtem uchazečů na jednoho referenta zprostředkování. Porovnáním těchto ukazatelů vychází závěr, že ve Waldviertelu a Weinviertelu měl být servis pro uchazeče kvalitnější, respektive by mělo být dosahováno lepších výsledků při zprostředkování než v Kraji Vysočina.

Tabulka 40 - Počet referentů zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012
Počet referentů zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012

Graf 56 - Počet referentů zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012
Počet referentů zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012

Tabulka 41 - Počet uchazečů na jednoho referenta zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012
Počet uchazečů na jednoho referenta zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012

Graf 57 - Počet referentů zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012
Počet referentů zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012

2.3 Analýza volných pracovních míst a sil za období 1. čtvrtletí 2013 až 3. čtvrtletí 2013

V této kapitole se bude analýza regionálních trhů práce příhraničních regionů České republiky a Rakouska zabývat parametry v oblasti zaměstnanosti, které byly zaznamenány v období 1. čtvrtletí 2013 až do 3. čtvrtletí 2013.

2.3.1 Trh práce – celkový přehled

Tabulky č. 42, 43, 44 a 45 shrnují data trhů práce ve sledovaných regionech v období 1. Q 2013 až 3. Q 2013. Podrobněji budou rozebrány ukazatele míra nezaměstnanosti v %, počet zaměstnanců na trzích práce, nově zařazení nezaměstnaní do evidence a vyřazení z evidence nezaměstnaných.

Tabulka 42 - Trh práce Kraj Vysočina – celkový přehled 1. Q 2013 – 3. Q 2013
Trh práce Kraj Vysočina – celkový přehled 1. Q 2013 – 3. Q 2013

Tabulka 43 - Trh práce Waldviertel – celkový přehled 1. Q 20103 – 3. Q 2013
Trh práce Waldviertel – celkový přehled 1. Q 20103 – 3. Q 2013

Tabulka 44 - Trh práce Weinviertel – celkový přehled 1. Q 20103 – 3. Q 2013
Trh práce Weinviertel – celkový přehled 1. Q 20103 – 3. Q 2013

Tabulka 45 - Trh práce Waldviertel a Weinviertel – celkový přehled 1. Q 20103 – 3. Q 2013
Trh práce Waldviertel a Weinviertel – celkový přehled 1. Q 20103 – 3. Q 2013

2.3.1.1 Míra nezaměstnanosti v regionech v %

Graf č. 58 vykresluje průběh míry nezaměstnanosti v % za období 1. čtvrtletí 2013 – 3. čtvrtletí 2013. V Kraji Vysočina je možné v 1. čtvrtletí roku 2013 pozorovat poměrně výrazný pokles míry nezaměstnanosti ve srovnání s koncem roku 2012, a to o 2 procentní body na hodnotu 8%. I nadále v průběhu 1. čtvrtletí roku 2013 docházelo k dalšímu poklesu míry nezaměstnanosti, který se ve 2. čtvrtletí zastavil pod hodnotou 7%. Tato hodnota se jen s mírným nárůstem držela i v průběhu 3. čtvrtletí 2013. Meziročně je tedy možno konstatovat zklidnění situace na trhu práce v Kraji Vysočina a určitou stabilizaci v hospodářství kraje ve srovnání s minulými lety, kdy vlivem období po krizi byly výkyvy mnohem větší. Také v regionu Waldviertel byl zaznamenán pokles míry nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí roku 2013 ve srovnání s 4. čtvrtletím 2012 a to o zhruba jeden procentní bod. Trend se dále vyvíjel strmým poklesem míry nezaměstnanosti po celý začátek roku 2013 až k hodnotě okolo 5,5%. Následoval jenom mírný vzestup míry nezaměstnanosti mezi druhým a třetím čtvrtletím 2013. Obdobnou podobu má křivka míry nezaměstnanosti i v regionu Weinviertel, kde je jediný rozdíl pouze v menším rozptylu procentních bodů. Celkově lze tedy situaci hodnotit jako poměrně setrvalou ve srovnání s minulými obdobími u obou rakouských regionů a naopak za pozornost stojí změna v trendu v Kraji Vysočina, kde dochází ke zlepšení situace.

Graf 58 - Míra nezaměstnanosti zkoumaných regionů v období 1. Q 2013 – 3. Q 2013
Míra nezaměstnanosti zkoumaných regionů v období 1. Q 2013 – 3. Q 2013

2.3.1.2 Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce

Vývoj počtu zaměstnanců v rakouských regionech v prvních třech čtvrtletích roku 2013 je poměrně konstantní a nevykazuje žádné výrazné odchylky. Parametrem tedy není třeba se dále hlouběji zabývat. Za Kraj Vysočina nebylo možno příslušná data generovat, jelikož došlo k výměně informačních systémů sběru statistických dat a tyto tedy nejsou současně k dispozici.

Graf 59 - Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce v období 1. Q 2013 – 3. Q 2013
Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce v období 1. Q 2013 – 3. Q 2013

2.3.1.3 Nově zařazení nezaměstnaní do evidence

Jako tomu bylo v minulých sledovaných letech, křivka vývoje počtu nově zařazených nezaměstnaných do evidence kopíruje vývoj míry nezaměstnanosti. Počet zařazených do evidence tedy po skončení sezónních prací stoupá a s novou sezónou v období mezi 1. a 2. čtvrtletím opět klesá. Trend je tedy ve všech zkoumaných regionech velmi podobný, jak je patrné z křivek v grafu č. 60.

Graf 60 - Nově zařazení nezaměstnaní do evidence
Nově zařazení nezaměstnaní do evidence

2.3.1.4 Vyřazení z evidence nezaměstnaných

Z grafu č. 61 je patrný trend vývoje počtu vyřazených z evidence nezaměstnaných. Křivka má u obou rakouských regionů podobný trend, kdy v celém sledovaném období dochází k poklesu počtu vyřazených z evidence nezaměstnaných. Pouze v případě Kraje Vysočina dochází nejprve k růstu a až poté k poklesu.

Graf 61 - Vyřazení z evidence nezaměstnaných
Vyřazení z evidence nezaměstnaných

2.3.2 Nezaměstnanost

Stejně jako v minulých letech je patrné z tabulek, že celkový počet nezaměstnaných je vyšší v Kraji Vysočina. Příčina je v celkově vyšší míře nezaměstnanosti Kraje Vysočina ve srovnání rakouskými regiony. Vývoj počtu nezaměstnaných ve sledovaném období v Kraji Vysočina zaznamenává pokles mezi 1. a 2. čtvrtletím 2013 a následuje víceméně setrvalý stav mezi 2. a 3. čtvrtletím. V případě rakouských regionů je stav podobný, avšak s nižším rozptylem.

Tabulka 46 - Počet nezaměstnaných Kraj Vysočina 1. Q 2013 – 3. Q 2013
Počet nezaměstnaných Kraj Vysočina 1. Q 2013 – 3. Q 2013

Graf 62 - Vývoj počtu nezaměstnaných ve sledovaných regionech 1. Q 2013 – 3. Q 2013
Vývoj počtu nezaměstnaných ve sledovaných regionech 1. Q 2013 – 3. Q 2013

2.3.3 Míra nezaměstnanosti v regionech v %

Vývoj počtu volných pracovních míst v Kraji Vysočina zaznamenává ve srovnání s koncem roku 2012 výrazný vzestupný trend, kdy se z hodnoty 664 dostáváme na hodnotu 1215, což je nárůst o 551 volných pracovních míst. Také meziročně to v kraji znamená nárůst o 156 pozic. Následuje mírný pokles volných pracovních míst v období mezi 1. a 2. čtvrtletím, který je střídán opět mírným vzestupem mezi 2. a 3. čtvrtletím. Hladina volných pracovních míst je tedy v kraji Vysočina trvale vyšší, než je tomu v případě obou rakouských regionů. Zde zaznamenáváme v případě regionu Waldviertel meziročně přibližně setrvalý stav v počtu volných pracovních míst v prvním a ve druhém čtvrtletí a ve třetím čtvrtletí zaznamenáváme dokonce výraznější pokles. Také region Weinviertel zaznamenává meziročně mírný pokles hladiny volných pracovních míst a v průběhu roku 2013 už se jedná o více měně setrvalý stav oscilující okolo 500 volných pracovních míst.

Tabulka 47 - Nahlášená volná pracovní místa Kraj Vysočina 1. Q 2013 – 3. Q 2013
Nahlášená volná pracovní místa Kraj Vysočina 1. Q 2013 – 3. Q 2013

Graf 63 - Vývoj počtu volných pracovních míst ve sledovaných regionech 1. Q 2013 – 3. Q 2013
Vývoj počtu volných pracovních míst ve sledovaných regionech 1. Q 2013 – 3. Q 2013

2.3.4 Volná pracovní místa dle oborů

Tabulka č. 48 obsahuje údaje o počtu volných pracovních míst v jednotlivých oborech ve zkoumaných regionech za období 1. až 3 čtvrtletí roku 2013. Z těchto dat vychází grafy č. 64-76, ze kterých je patrný vývoj a trend v nárůstu či úbytku volných pracovních míst, který bude za každý obor zanalyzován.

Tabulka 48 - Volná pracovní místa dle oborů Kraj Vysočina 1. Q 2013 – 3. Q 2013
Volná pracovní místa dle oborů Kraj Vysočina 1. Q 2013 – 3. Q 2013

2.3.4.1 Zemědělství a lesnictví

Jak je patrné z grafu č. 64 situace z pohledu volných pracovních míst v oboru zemědělství a lesnictví je v Kraji Vysočina meziročně výrazně lepší zhruba o 10 volných pracovních míst. V průběhu roku 2013 je však trend již sestupný mířící téměř k nule. Regionem kde situace v oboru zemědělství a lesnictví zaznamenává trvale téměř setrvalý stav je Waldviertel. Zde je počet volných míst trvale nízký a lze konstatovat, že obor zemědělství a lesnictví nepředstavuje v tomto regionu nijak výraznou příležitost pro uplatnění. Velmi výraznou dynamiku má tento obor však v regionu Weinviertel. Meziročně můžeme konstatovat sice určité rozkolísání v počtu volných pozic, avšak trvale se jedná o velmi výraznou příležitost pro uplatnění uchazečů v tomto regionu.

Graf 64 - Vývoj volných pracovních míst v oboru zemědělství a lesnictví ve sledovaných regionech
Vývoj volných pracovních míst v oboru zemědělství a lesnictví ve sledovaných regionech

2.3.4.2 Služby

Obor služby je poměrně výrazně zastoupen z pohledu volných pracovních míst v Kraji Vysočina. Meziročně je zaznamenáván poměrně výrazný nárůst dokonce na dvojnásobek hodnoty, avšak v průběhu roku 2013 se situace stabilizuje a trend zůstává stejný jako v roce 2012, tedy sestupný v průběhu 2. a 3. čtvrtletí. Nicméně je možno konstatovat, že tento obor je velmi výraznou příležitostí pro uplatnění uchazečů v Kraji Vysočina. Bez výrazných meziročních změn zůstává situace v oboru v regionu Waldviertel, kde i v roce 2013 zůstává obor služby poměrně slušnou příležitostí pro uplatnění uchazečů. Meziročně lze konstatovat výrazné zlepšení v oboru služby v regionu Weinviertel, kde byl v roce 2012 zaznamenán prudký pokles volných pracovních míst ve 3. čtvrtletí, avšak v roce 2013 již třetí čtvrtletí zaznamenává na tento region poměrně vysokou hodnotu 82 volných pracovních míst. Lze tedy říci, že i v regionu Weinviertel je obor služby pro uchazeče perspektivní.

Graf 65 - Vývoj volných pracovních míst v oboru služby ve sledovaných regionech
Vývoj volných pracovních míst v oboru služby ve sledovaných regionech

2.3.4.3 Stavebnictví

Stavebnictví je oborem, který má nadále poměrně silné zastoupení a tradici v Kraji Vysočina. Z grafu č. 66 je patrná výrazná dynamika v počtu volných pracovních míst v tomto oboru. Pro obor nadále platí významný vliv sezonnosti prací a také přetrvávající vliv krizového období minulých let, kdy byly investice do staveb výrazně omezeny. Tato situace platí zejména v Kraji Vysočina i nadále. Nicméně z dlouhodobého hlediska je třeba vnímat obor jako perspektivní. I nyní se nachází v tomto oboru v Kraji Vysočina poměrně dost volných pracovních míst, avšak v meziročním srovnání druhého a třetího čtvrtletí roku 2012 a 2013 je patrná jistá anomálie, kdy v roce 2012 byl v tomto období trend vzestupný, kdežto v roce 2013 byl trend sestupný. Může to souviset s výše uvedenými faktory. V rakouských regionech je ve srovnání s rokem 2012 situace podstatně klidnější a trend křivek je v průběhu prvního až třetího čtvrtletí roku 2013 u obou regionů téměř konstantní. Výraznější příležitost pro uplatnění uchazečů představuje stavebnictví v regionu Waldviertel. Naopak v regionu Weinviertel se jedná spíše o podprůměrnou příležitost.

Graf 66 - Vývoj volných pracovních míst v oboru stavebnictví ve sledovaných regionech
Vývoj volných pracovních míst v oboru stavebnictví ve sledovaných regionech

2.3.4.4 Kovo a elektro

Poměrně silně je ve všech sledovaných regionech nadále zastoupen obor kovo a elektro. Nejvýrazněji tomu tak je v Kraji Vysočina. Zde však meziročně zaznamenáváme výraznou změnu trendu, kdy v průběhu roku 2013 ve všech sledovaných čtvrtletích dochází k sestupnému charakteru křivky volných pracovních pozic. Lze usuzovat z vývoje v minulých letech, že se bude zřejmě jednat spíše o ojedinělý trend a v příštích obdobích se situace stabilizuje. Z vývoje hospodářství v ČR potažmo Kraji Vysočina lze nadále předpokládat, že obor kovo a elektro bude v kraji výraznou perspektivou pro uchazeče. Bez výraznějších změn zůstává situace v oboru kovo a elektro v regionech Waldviertel a Weinviertel, pouze hladina pracovních příležitostí se meziročně u obou regionů snížila a osciluje okolo hodnoty 50.

Graf 67 - Vývoj volných pracovních míst v oboru kovo a elektro ve sledovaných regionech
Vývoj volných pracovních míst v oboru kovo a elektro ve sledovaných regionech

2.3.4.5 Dřevařství

Nadále spíše nižší je počet volných míst v Kraji Vysočina v oboru dřevařství, což představuje podprůměrnou příležitost pro uplatnění uchazečů. Celkový počet volných míst se meziročně zvýšil k 20, avšak v dalším průběhu roku 2013 je trend křivky sestupný a ve 3. čtvrtletí se zastavuje na hodnotě okolo 5 volných míst. Výrazně nižší dynamiku má křivka volných pracovních míst v regionech Waldviertel a Weinviertel, kde se celkový počet volných míst o něco snížil. Dřevařství lze hodnotit tedy u všech zkoumaných regionů jako spíše nižší příležitost pro uplatnění uchazečů o práci.

Graf 68 - Vývoj volných pracovních míst v oboru dřevařství ve sledovaných regionech
Vývoj volných pracovních míst v oboru dřevařství ve sledovaných regionech

2.3.4.6 Zemědělství a lesnictví

Ve srovnání s rokem 2012 v oboru potravinářství má křivka volných pracovních míst v Kraji Vysočina sestupný trend po celé sledované období roku 2013. Jedná se tak o poměrně výrazný pokles v počtu volných pracovních míst v oboru. V Kraji Vysočina se tak stává tento obor pro rok 2013 spíše neperspektivní. Křivka volných pracovních míst v oboru potravinářství má velmi dynamický průběh v regionu Waldviertel. Vzhledem k celkovému počtu volných pracovních míst s hodnotou okolo 10 pozic na vrcholu křivky v 2. čtvrtletí roku se nejedná o nijak výraznou perspektivu pro uplatnění. Konstantní je situace v tomto oboru v regionu Weinviertel, kde se jedná spíše o zanedbatelnou příležitost pro uplatnění uchazečů.

Graf 69 - Vývoj volných pracovních míst v oboru potravinářství ve sledovaných regionech
Vývoj volných pracovních míst v oboru potravinářství ve sledovaných regionech

2.3.4.7 Obchod

Nadále velmi výraznou příležitostí pro uplatnění uchazečů zůstává v Kraji Vysočina obor Obchod. V meziročním srovnání má křivka sice výrazně sestupný trend, lze však očekávat z vývoje v minulých obdobích, že se situace stabilizuje a obor bude nadále velmi perspektivní. Výrazný pokles počtu volných míst v roce 2013 zaznamenal region Waldviertel. Zde je nyní nízká možnost uplatnění v oboru. V regionu Weinviertel je obor nadále perspektivní a v průběhu roku zaznamenával mírný nárůst počtu volných pracovních míst.

Graf 70 - Vývoj volných pracovních míst v oboru obchod ve sledovaných regionech
Vývoj volných pracovních míst v oboru obchod ve sledovaných regionech

2.3.4.8 Doprava

Výraznou příležitostí pro uchazeče v Kraji Vysočina je nadále obor doprava. Křivka má v roce 2013 podobný charakter, jako tomu bylo v roce 2012 a počet volných míst zůstává vysoký. Nízkou příležitostí pro uplatnění zůstává obor doprava nadále v obou rakouských regionech, kde má křivka v roce 2013 obdobný průběh jako v roce minulém.

Graf 71 - Vývoj volných pracovních míst v oboru doprava ve sledovaných regionech
Vývoj volných pracovních míst v oboru doprava ve sledovaných regionech

2.3.4.9 Turismus

Zlepšující se tendenci v počtu volných pracovních příležitostí zaznamenává na přelomu roku 2012 a 2013 obor turismus v Kraji Vysočina. V průběhu druhého a třetího čtvrtletí roku 2013 zaznamenává sice křivka výrazně sestupný trend, ale lze očekávat, že tento obor bude v Kraji Vysočina nadále výraznou perspektivou. Rovněž v obou rakouských regionech je tento obor nadále velmi atraktivní pro uchazeče a meziročně je patrné mírné zlepšení situace.

Graf 72 - Vývoj volných pracovních míst v oboru turismus ve sledovaných regionech
Vývoj volných pracovních míst v oboru turismus ve sledovaných regionech

2.3.4.10 Úklidové služby

Poměrně výraznou příležitostí pro uplatnění v Kraji Vysočina jsou nadále úklidové služby. Projevuje se zde sezonnost v objemu práce, kdy nejvýraznější potenciál má obor ke konci kalendářního roku. Meziročně je v Kraji Vysočina zaznamenáván výrazný nárůst volných pracovních míst, přestože dále v průběhu roku dochází ke klesajícímu trendu křivky. Lze očekávat, že v 4. čtvrtletí roku 2013 se vlivem sezonnosti počet volných míst opět navýší. Nadále spíše podprůměrnou příležitostí je obor úklidové služby v obou rakouských regionech.

Graf 73 - Vývoj volných pracovních míst v oboru úklidové služby ve sledovaných regionech
Vývoj volných pracovních míst v oboru úklidové služby ve sledovaných regionech

2.3.4.11 Technické profese

V Kraji Vysočina zůstává výraznou perspektivou pro uplatnění uchazečů obor technické profese. Meziročně sice dochází k mírnému poklesu počtu volných pracovních míst, avšak z dlouhodobého pohledu lze vnímat obor nadále pozitivně směrem k uplatnění uchazečů. Setrvalý stav lze zaznamenat u obou rakouských regionů, kde je tento obor průměrnou až podprůměrnou příležitostí pro uplatnění.

Graf 74 - Vývoj volných pracovních míst v oboru technické profese ve sledovaných regionech
Vývoj volných pracovních míst v oboru technické profese ve sledovaných regionech

2.3.4.12 Zdravotnictví

Průměrnou pracovní příležitostí ve všech třech sledovaných regionech zůstává obor zdravotnictví. V obou rakouských regionech se situace v roce 2013 příliš neliší od roku 2012. Pouze v Kraji Vysočina došlo k výraznějšímu úbytku volných pracovních míst v oboru a křivka měla i nadále klesající charakter. Nicméně lze očekávat rovněž stabilizaci situace v dalších obdobích.

Graf 75 - Vývoj volných pracovních míst v oboru zdravotnictví ve sledovaných regionech
Vývoj volných pracovních míst v oboru zdravotnictví ve sledovaných regionech

2.3.4.13 Obory s perspektivou pro uchazeče o volná pracovní místa

Analýza sledovaného období 1. čtvrtletí až 3. čtvrtletí roku 2013 potvrzuje závěry učiněné na základě zkoumání parametrů jednotlivých oborů z pohledu volných pracovních míst v předchozích letech. Lze konstatovat větší dynamičnost Kraje Vysočina v počtu volných pracovních míst, kde meziročně dochází k výraznějším výkyvům než je tomu u rakouských regionů Waldviertel a Weinviertel. Tyto regiony jsou charakteristické stabilitou v počtu volných pracovních míst v jednotlivých oborech a případné výkyvy jsou menšího rozsahu. Co do perspektivy pro uchazeče o práci poslední zkoumané období rovněž nepřineslo žádnou změnu.
V Kraji Vysočina jsou nadále výraznou perspektivou pro uplatnění obory kovo a elektro, technické profese, obchod, služby, doprava a stavebnictví.
V případě Waldviertelu jsou příležitostí obory služby, kovo a elektro, turismus a zdravotnictví.
Nejperspektivnějšími obory Weinviertelu jsou zemědělství a lesnictví, služby, obchod, turismus a kovo a elektro. Z pohledu celkového počtu volných pracovních míst za období 1. čtvrtletí 2013 až 3. čtvrtletí 2013 je možno rakouské regiony považovat opět za velmi stabilní s minimálním výkyvem. Naopak Kraj Vysočina ve sledovaném období zaznamenával celkově výrazný úbytek volných pracovních míst, což je patrné z grafu č. 76.

Graf 76 - Vývoj volných pracovních míst ve sledovaných regionech celkem
Vývoj volných pracovních míst ve sledovaných regionech celkem

3. ANALÝZA EFEKTIVITY

V závěrečné třetí části se analýza bude zabývat některými ukazateli efektivity aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti a náklady vyloženými na zvýšení zaměstnanosti ve sledovaných regionech.

3.1 Porovnání vynaložených prostředků na rekvalifikace k míře nezaměstnanosti a efektivity uplatnění nezaměstnaných na trhu práce

Jak je patrné z tabulky 49 míra nezaměstnanosti mezi lety 2010 a 2011 v České republice mírně klesala. Objem vynaložených prostředků však klesal v poměru k míře nezaměstnanosti mnohem dramatičtěji. Z tabulky 43 je možno pozorovat počet vyřazených rekvalifikovaných z evidence, tedy těch, kteří našli po rekvalifikaci zaměstnání a dále jsou zde vyčísleny náklady na 1 uplatněného rekvalifikovaného na trhu práce. Údaje o uplatněných rekvalifikovaných za Rakousko nejsou současně k dispozici.

Tabulka 49 - Míra nezaměstnanosti a náklady na rekvalifikace
Míra nezaměstnanosti a náklady na rekvalifikace

Tabulka 50 - Náklady na jednoho rekvalifikovaného vyřazeného z evidence
Náklady na 1 rekvalifikovaného vyřazeného z evidence

3.2 Počet nezaměstnaných na 1 poradce

Tímto ukazatelem se analýza zabývala již v části 2.2.10, který se týkal průběhu zprostředkování zaměstnání v České republice a Rakousku. Není tedy tyto údaje třeba znovu zmiňovat.

3.3 Další ukazatele z aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti
3.3.1 Náklady pasivní politiky zaměstnanosti

Tabulka 51 obsahuje údaje o vynaložených nákladech na pasivní politiku zaměstnanosti v Dolním Rakousku a Kraji Vysočina. Dále jsou zde údaje o počtu uchazečů a vynaložených prostředcích na 1 uchazeče v rámci pasivní politiky zaměstnanosti. V grafech je potom možno sledovat jednotlivé ukazatele v čase za roky 2007 až 2012.

Tabulka 51 - Náklady pasivní politiky zaměstnanosti
Náklady pasivní politiky zaměstnanosti

Z grafu 77 je patrné, že prostředky na pasivní politiku zaměstnanosti byly navýšeny zejména v letech 2008 a 2009 v důsledku zvýšené nezaměstnanosti nástupem hospodářské krize. Celková hladina vynaložených prostředků je v Dolním Rakousku mnohem vyšší, jelikož má více obyvatel než Kraj Vysočina. Rovněž vynaložené prostředky na jednoho uchazeče vycházejí v Dolním Rakousku ve větším objemu. Zde se jedná o ukazatel, který značí, že v Dolním Rakousku je vynakládáno více prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v přepočtu na uchazeče, než je tomu v Kraji Vysočina.

Graf 77 - Náklady pasivní politiky zaměstnanosti
Náklady pasivní politiky zaměstnanosti

3.3.2 Míra nezaměstnanosti

V tabulce 52 jsou údaje o míře nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v letech 2007 – 2012. Graf 59 potom vykresluje, jak se tyto hodnoty měnily v čase ve vzájemném srovnání obou regionů. Je zřejmé, že v letech 2007 a 2008, tedy v době před nástupem hospodářské krize, byla míra nezaměstnanosti výrazně nižší v Kraji Vysočina než v Dolním Rakousku. V roce 2009 se situace v Kraji Vysočina mění a míra nezaměstnanosti výrazně roste právě v důsledku nástupu hospodářské krize. Tím se situace v obou regionech srovnává a v letech 2010 a 2011 je nezaměstnanost v Kraji Vysočina dokonce vyšší.

Tabulka 52 - Míra nezaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti

Graf 78 - Míra nezaměstnanosti v Dolním Rakousku a Kraji Vysočina
Míra nezaměstnanosti v Dolním Rakousku a Kraji Vysočina

3.3.3 Počet uchazečů o zaměstnání

Z pohledu počtu uchazečů o zaměstnání je situace výrazně lepší v Kraji Vysočina než v Dolním Rakousku, a to po celé sledované období 2007 až 2012. Průběh počtu uchazečů a zaměstnání vykresluje graf 78.

Tabulka 53 - Počet uchazečů o zaměstnání
Počet uchazečů o zaměstnání

Graf 79 - Počet uchazečů v Dolním Rakousku a Kraji Vysočina
Počet uchazečů v Dolním Rakousku a Kraji Vysočina

3.3.4 Vynaložené prostředky na jednoho uchazeče

Vynaložené prostředky na v přepočtu na jednoho uchazeče jsou velmi výrazně vyšší v Dolním Rakousku. Příčin může být hned několik. Vliv má vyšší míra nezaměstnanosti v Dolním Rakousku, vyšší počet uchazečů o zaměstnání a vyšší průměrná mzda, ze které se vypočítává podpora v nezaměstnanosti a další související dávky. Z pohledu efektivity je tedy vyšší objem vynaložených finančních prostředků na uchazeče opodstatněný.

Tabulka 54 - Vynaložené prostředky na jednoho uchazeče
Vynaložené prostředky na jednoho uchazeče

Graf 80 - Vynaložené prostředky na jednoho uchazeče v Dolním Rakousku a Kraji Vysočina
Vynaložené prostředky na jednoho uchazeče v Dolním Rakousku a Kraji Vysočina