Home > Úvod > Dolňující informace k brožuře

I. Přeshraniční poskytování služeb

  je definováno jako dočasné nebo příležitostné poskytování služeb ze země usazení do hostitelské země, tedy přes hranici. Jedná se o případy, kdy například český živnostník dočasně nebo příležitostně poskytne službu v jiném členském státě pouze na základě svého živnostenského oprávnění vydaného českým živnostenským úřadem, aniž by žádal o vydání jakéhokoliv oprávnění orgán státu, kde hodlá svou službu poskytnout.  Prvořadou podmínkou přeshraničního poskytování služeb je, že těžiště zájmů českého podnikatele MUSÍ nadále zůstat v České republice  a své přeshraniční služby může český podnikatel poskytovat pouze jednorázově a nepravidelněDalší nezbytnou podmínkou je, aby daná služba byla poskytována také v ČR.  Aby mohlo být poskytování služby posuzováno jako přeshraniční poskytování služeb, musí být tedy současně splněny všechny shora uvedené podmínky. 

Pokud se u Vás jedná o jednorázovou zakázku (byť déletrvající), máme za to, že ji lze poskytnout v režimu přeshraničního poskytnutí služby a není tedy nutné se v Rakousku usadit (tzn. vyřídit si rakouské živnostenské oprávnění).

Práce OSVČ pouze pro jednoho stálého odběratele je v jiných zemích EU zakázána. Není tedy možné pracovat v zahraničí jako OSVČ na živnostenský list pro jednoho zaměstnavatele, což bývá v České republice často běžné, byť ne legální.

OSVČ přeshraničně působící v jiné členské zemi musí dodržet následující pravidla:

  • Služba je vykonávána na základě smlouvy o dílo, případně na základě objednávky s odběratelem služby
  • OSVČ má svoje vybavení a nářadí
  • Odměna je sjednána za odvedené dílo, nesmí se používat žádná forma časové odměny
  • OSVČ ručí za vady díla, proto musí být jasně stanoveno, za jakou část díla je odpovědná
  • OSVČ musí být schopna přijímat i jiné zakázky
  • Odběratel nemá zásadní vliv na obsah a způsob provádění služby
  • Odběratel nevydává pokyny a neřídí práci OSVČ

V České republice je běžné, že vzájemně spolupracují skupiny OSVČ, např. party malířů, zedníků či podlahářů. I v jiných zemích EU může samozřejmě na jednom místě působit více nezávislých OSVČ. Vždy se však musí jednat o skutečně nezávislé OSVČ, to znamená, že každá OSVČ pracuje na svém díle sama, má za něj odpovědnost a nespolupracuje na něm s dalšími OSVČ či zaměstnanci jiných firem. Jinak by se totiž jednalo o nelegální práci. Toto je v některých případech možné bez problémů splnit, např. malíři si rozdělí prostory, které se budou malovat. Někdy je to zcela nesplnitelné, např. není možné, aby jedna osoba instalovala na střechu domu fotovoltaický článek sama bez spolupráce s dalšími osobami. OSVČ nesmí taktéž spolupracovat s vyslanými zaměstnanci jiných firem nebo se zaměstnanci zákazníka.

Za splnění výše udedených podmínek usuzujeme, že je možné, aby na zákazce působily nezávislé OSVČ. Musely byste mít uzavřenou smlouvu o dílo s objednatelem a musela by být mj. přesně vymezena jejich práce tak, aby bylo patrné, za jakou část zakázky zodpovídají.


II. Vyslání

Pokud by chtěla společnost poskytovat na území Rakouska své služby prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří budou za tímto účelem na území tohoto státu vysláni, je třeba dodržovat podmínky a procedury pro vysílání zaměstnanců. Při vysílání pracovníků do Rakouska je nutné provést dvojí notifikaci. Jedná se o notifikaci kvalifikace a vyslaných pracovníků.

Pravidla pro vysílání pracovníků

Podniky vysílající pracovníky na území jiného členského státu jsou podle článku 3 směrnice povinny respektovat legislativu státu určení týkající se:

  • maximální délky pracovní doby a minimální doby odpočinku;
  • minimální délky dovolené za kalendářní rok;
  • minimální mzdy včetně sazeb za přesčasy (nevztahuje se na doplňkové podnikové systémy zaopatření v důchodu);
  • podmínek zapůjčování zaměstnanců, zejména prostřednictvím podniků pro dočasnou práci;
  • ochrany zdraví, bezpečnosti a hygieny při práci;
  • ochranných opatření při práci těhotných žen nebo žen krátce po porodu, dětí a mladistvých;
  • rovného zacházení s muži a ženami a ostatních ustanovení o nediskriminaci.

Maximální délka pracovní doby je 10 hodin denně a 50 hodin týdně. Z tohoto pravidla existují výjimky pro některá povolání zajišťující bezpečnost a zdraví. Z toho má zaměstnanec nárok v jednom týdnu na nepřerušený odpočinek v minimální délce 36 hodin. Všichni zaměstnanci mají navíc nárok na dovolenou v délce trvání 30 pracovních dnů (5 týdnů), nárok se prodlužuje s délkou trvání pracovního poměru, po 25 letech zaměstnání mají nárok na 36 pracovních dnů (6 týdnů).

Zároveň platí, že převyšuje-li minimální mzda v zemi původu minimální mzdu v zemi určení, respektuje vysílající zaměstnavatel minimální mzdu ve státu původu. Minimální mzda je stanovena v kolektivních smlouvách. Mzda (tj. minimální a aktuální mzda) je obyčejně jedenkrát ročně zvyšována v důsledku jednání mezi zastupiteli zaměstnavatelů a odborovými organizacemi. Nezávisle na ustanoveních jednotlivých kolektivních smluv platí v Rakousku zásada, že žádný člověk, který pracuje na plný úvazek, nesmí vydělat méně než 1.000,- EUR měsíčně brutto. V kolektivních smlouvách jsou zpravidla zakotveny další platy, jeden tzv. „na dovolenou“ a jeden „na vánoce“, které zaručují zaměstnancům 13. a 14. plat v roce. Tyto platy jsou navíc daňově zvýhodněny.

Vyslat nelze pracovníka na samotném začátku působení u zaměstnavatele, neboť Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) musí nejprve obdržet platbu do systému, až poté vydává formulář A 1 (E 101).

Pozor: Příslušnou správu okresního zabezpečení lze požádat o vydání formuláře A1 jen v případě, kdy je zaměstnanec přihlášen v systému pojištění (bez ohledu na to, zda vykonává práci v klasickém pracovním poměru či pod určitým typem dohody). Za splnění stanovených podmínek úřad formulář A1 vydá. Pro bližší informace je vhodné oslovit příslušnou pobočku OSSZ. Jejich seznam včetně kontaktů naleznete zde 

Ohlášení vyslaných pracovníků

Oznámení o vyslání je nutné nahlásit na KIAB (Zentrale Koordinationsstelle des Bundesministeriums für Finanzen), které je koordinačním pracovištěm Spolkového ministerstva financí. KIAB postupuje oznámení na Arbeitsmarktservice (AMS) – rakouské úřady práce.

Kontaktní adresa:

Zentrale Koordinationsstelle des Bundesministeriums für Finanzen für die Kontrolle illegaler Beschäftigung

Brehmstraße 14, 1110 Wien

Telefon: +43 50233-554726, -554499, -554386

E-Mail: post.finpol-zko@bmf.gv.at

Web: https://www.bmf.gv.at/betrugsbekaempfung/entsendung-zentrale-koordination/entsendemeldungen-zentrale-koordinationsstelle.html

 

 

Ohlášení kvalifikace (stejná pravidla jako při přeshraničním poskytování služeb prostřednictvím OSVČ)

Práce provozované Vaší společností– provádění staveb- patří v Rakousku mezi regulované profese. Konkrétně se jedná o činnost "Baumeister".

Pojem regulované povolání (nebo také regulovaná profese či regulovaná činnost)  označuje jakoukoliv výdělečnou činnost, pro jejíž výkon jsou v příslušné zemi právním předpisem stanoveny požadavky, bez jejichž splnění nemůže

Ohlášení poskytování služby u regulovaných profesí

Před prvním poskytnutím služby v Rakousku je nutné kvalifikaci ohlásit. Formulář pro ohlášení kvalifikace  je nutno vyplnit v němčině a zasílá se na Spolkové ministerstvo vědy, výzkumu a průmyslu (kontakt níže) před prvním poskytnutím služby. Formuláře jsou  k dispozici na internetové adrese Spolkového ministerstva vědy, výzkumu a průmyslu - Bundesministerium für Wissenschaft, Forschung und Wirtschaft ve spodní části stránky (je zde formulář pro právnické osoby,  pro fyzické osoby, formulář roční prodloužení oznámení). 

Původně patřila tato agenda pod ministerstvo hospodářství, rodiny a mládeže, ale došlo zde ke změně na konci roku 2014 a nyní patří tato agenda pod Ministerstvo vědy, výzkumu a průmyslu.

Adresa:

Bundesministerium für Wissenschaft, Forschung und Wirtschaft
Stubenring 1
1010 Wien
Phone: +43-1 71100 Fax: +43-1 7142718 Email: service@bmwfw.gv.at URL: www.bmwfw.gv.at

Ohlášení je nutné doplnit následujícími dokumenty:

Osvědčením o živnostenském oprávnění českého podnikatele a potvrzením o dosavadním vykonávání živnosti v ČR (ověřená kopie nebo originál živnostenského listu nebo výpisu z živnostenského rejstříku spolu s ověřeným překladem do němčiny)

Pro účely ohlášení je vhodné nechat si předem vystavit Osvědčení o odborné kvalifikaci a o výkonu předmětné činnosti v ČR  (dle § 29 a zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborných kvalifikací), vydává jej Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Vydání osvědčení trvá (při doložení všech požadovaných dokladů) maximálně 1 měsíc a je zpoplatněno dle zákona o správních poplatcích částkou 1000 Kč.Tento doklad se vydává fyzickým osobám, nicméně podle informace ministerstva jsou země, které to přímo vyžadují, doklad je pak povinnou součástí procesu, a pokud se jedná o právnickou osobu, vydají osvědčení fyzické osobě (statutárnímu orgánu nebo odpovědnému zástupci) pro společnost a její oprávněnost poskytovat služby.

Další podrobnosti o proceduře vydání osvědčení a příslušný formulář žádosti naleznete na  na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (pozn. Rakousku nutno doložit originál či ověřenou kopii s úředním překladem do němčiny).

Ohlášení platí jeden rok. Pokud bude stejná společnost i poté poskytovat stejné služby v Rakousku, je nutné zaslat ohlašovací formulář-prodloužení ohlášení, na příslušné ministerstvo. Na rozdíl od ostatních zemí, Rakousko připravilo dva druhy formuláře, jeden pro první ohlášení a druhý pro prodloužení (oba formuláře najdete rovněž na webu rakouského ministerstva). Formulář pro prodloužení se zasílá bez doprovodných dokumentů, pokud nedošlo u podnikatele ke změně. Upozorňujeme, že Rakousko je velmi striktní, co se týká úředních překladů cizojazyčných textů a ověření kopií dokumentů.

Upozornění: Ověření kvalifikace

Většina členských zemí  nemá regulované profese rozděleny na ty, u nichž stačí ohlášení kvalifikace (viz procedura shora), a na ty, kde je nezbytné ověření kvalifikace před prvním poskytnutím služby. Ověření kvalifikace lze dle směrnice 2005/36/ES požadovat pouze u profesí, jejichž výkon může mít důsledky pro bezpečnost, zdraví nebo život lidí.

Rakousko disponuje seznamem profesí, u nichž je možné požadovat ověření kvalifikace.

Vámi provozovaná činnost do tohoto seznamu spadá, a proto je možné, že rakouské úřady (Bundesministerium für Wissenschaft, Forschung und Wirtschaft) budou před prvním poskytnutím služby požadovat ověření Vaší kvalifikace. V případě, že společnost zašle ohlášení kvalifikace na příslušný orgán a je u této profese možné ověření kvalifikace, kompetentní orgán může podnikatele oslovit a požadovat po něm dodatečné doložení dalších dokladů.  Procedura ověření kvalifikace je v podstatě totožná s procedurou uznání kvalifikace, přičemž je stanovena 3 měsíční lhůta, ve které se kompetentní orgán musí k žádosti vyjádřit. Pokud tak neučiní, má se za to, že vydal kladné stanovisko (tzv. tichý souhlas). Proto je doporučováno, aby podnikatel během této lhůty vyčkal a teprve poté začal v členské zemi poskytovat službu. Pro ověření kvalifikace je velice vhodné si napřed opatřit na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR „osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnosti v ČR“ (viz výše) a tento doklad, přeložený do němčiny, připojit k ostatním požadovaným dokladům. 

 

 

Dodržování minimální mzdy v Rakousku

Podnikatelé si musí ohlídat především dodržování rakouské minimální mzdy. Rakousko totiž s otevřením pracovního trhu schválilo zákon proti mzdovému a sociálnímu dumpingu. Tento zákon vznikl na základě obav, že by firmy z "nových" členských zemí mohly ohrozit konkurenceschopnost domácích firem díky nedodržování rakouské minimální mzdy.

Kontrolu základní mzdy vyslaných pracovníků provádí Kompetenční centrum proti mzdovému a sociálnímu dumpingu. Pokud kompetenční centrum zjistí, že nebyla vyplacena cena ani základní mzda příslušející podle zákona, nařízení nebo kolektivní smlouvy, podává oznámení příslušenému krajskému správnímu úřadu. (Pozn.: V Rakousku je výše minimální mzdy ve většině případů stanovena sektorovými kolektivními smlouvami).

Je-li vyplácená mzda jen o málo nižší než základní mzda nebo je-li míra zavinění zaměstnavatele nepatrná, nemusí kompetenční centrum oznámení podávat, pokud zaměstnavatel zaměstnanci příslušející odměnu za práci doplatí a za předpokladu, že k vyplácení nižší mzdy než základní došlo ze strany zaměstnavatele poprvé. Pokud se situace opakuje, je Kompetenční centrum povinno podat oznámení příslušnému krajskému správnímu úřadu.

Povinnost archivace mzdových dokladů

Zaměstnavatel se sídlem v zahraničí má povinnost archivovat takové mzdové doklady, které jsou nezbytné pro prokázání náležité odměny za práci vyplacené zaměstnanci v souladu s rakouskými právními předpisy. Podle zákona má zaměstnavatel povinnost mít takové dokumenty k dispozici přímo v místě výkonu prací, a to v německém jazyce. V praxi nicméně nebude možné v průběhu zakázky prokázat, že zaměstnancům byla opravdu vyplacena přinejmenším rakouská minimální mzda, proto je vhodné mít k dispozici alespoň pracovní smlouvy a informovat zaměstnance o výši jejich odměn za práci v Rakousku. (Pozn. Při přenechání zahraničních pracovníků ze třetích zemí nebo EHP má tuto povinnost uživatel.) Za nezbytné mzdové doklady se vedle pracovní smlouvy a zaměstnaneckého listu považují např. také záznamy o pracovní době, mzdové záznamy nebo doklady potvrzující vyplacení mzdy ze strany zaměstnavatel e (např. doklady o bankovních převodech).

 

Daňová problematika vyslaných pracovníků

Vyslaný zaměstnanec obecně platí daň z příjmu pouze v zemi původu, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

  1. Poplatník se zdržuje v druhém státu kratší dobu než celkově 183 dnů během finančního roku nebo 12 po sobě jdoucích měsíců (zaleží na smlouvě o zamezení dvojího zdanění).
  2. Odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem, který není rezidentem druhého členského státu.
  3. Odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel v druhém členském státu.

Mezinárodní smlouvy jsou nadřazeny národnímu právu, což znamená, že pokud je český zákon v rozporu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, platí smlouva o zamezení dvojího zdanění. Seznam smluv o zamezení dvojího zdanění i s příslušnými odkazy lze najít zde.

Souhrnné informace

Zaměstnavatel zajistí pro vyslané pracovníky následující dokumenty:

  1. Formulář A1 (původně E 101) vydaný Českou správou sociálního zabezpečení dokladující, že zaměstnanec přispívá do českého systému sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel může získat formulář od místně příslušné správy ČSSZ nebo si žádost stáhnout zde. O vydání formuláře je nutno žádat na místní správě sociálního zabezpečení včas, doporučená lhůta je jeden měsíc před začátkem vyslání.
  2. Pracovníci dále musí mít doklad, že v zemi původu přispívají do systému zdravotního pojištění. Tímto dokladem je Evropský průkaz zdravotního pojištění (modrá kartička zdravotní pojišťovny). Více informací na stránkách Centra mezistátních úhrad.
  3. Je také žádoucí, aby zaměstnanci byli vybaveni kopií pracovní smlouvy, která doloží formu pracovního poměru k zaměstnavateli a délku jejího trvání. Dalším vhodným dokumentem je doklad potvrzující výši mzdy a kopie smlouvy (či objednávky) na prováděnou službu. Je také třeba důkladně vést knihu o docházce s vyznačením příchodu na pracoviště, odchodu z něj, přestávek apod., aby bylo možné dokázat, že jsou respektována všechna příslušná pravidla dané země.

Co je třeba vybavit na místě:

  • Pokud plánovaná délka vyslání překročí 3 měsíce, pracovníci musí na místní úřadovně (cizinecké) policie nahlásit pobyt.
  • V případě, že kumulované vyslání (součet všech dob vyslání pracovníka) překročí 183 dní za referenční období podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, zaměstnavatel se registruje u daňového úřadu v místě, kam byli pracovníci vysláni, pro účel platby daně ze závislé činnosti.
  • Dále si firma musí hlídat vznik stálé provozovny v zemi vyslání, pokud jí stálá provozovna vznikne, musí se v zemi vyslání zaregistrovat k platbě daně z příjmu právnických osob a tuto daň v zemi vyslání odvést.
  • Firma také musí sledovat, zda se v zemi vyslání nestane plátcem DPH; pokud se jím stane, musí se zaregistrovat k platbě DPH.
  • Při vysláních, která překročí jeden rok, firma požádá u České správy sociálního zabezpečení o vydání formuláře E 102. Při delším vyslání může zažádat o výjimku (prodloužení).

 

III. Podmínky přeshraničního poskytování služeb do Rakouska

Pokud by jste se rozhodli, že nebudete vysílat pracovníky, ale jednotlivé OSVČ budou zakázku samostatně zpracovávat, platí shodná pravidla pro ohlášení/ ověření kvalifikace, tj.:

Ohlášení poskytování služby u regulovaných profesí (stejné pravidlo jako u vyslání- viz výše)

Vámi provozované zednické práce patří v Rakousku mezi regulované profese. Konkrétně se jedná o činnost "Baumeister"

 

Před prvním poskytnutím služby v Rakousku je nutné kvalifikaci ohlásit.

Formulář pro ohlášení kvalifikace  je nutno vyplnit v němčině a zasílá se na Spolkové ministerstvo vědy, výzkumu a průmyslu (kontakt níže) před prvním poskytnutím služby. Formuláře jsou  k dispozici na internetové adrese Spolkového ministerstva vědy, výzkumu a průmyslu - Bundesministerium für Wissenschaft, Forschung und Wirtschaft ve spodní části stránky (je zde formulář pro právnické osoby,  pro fyzické osoby, formulář roční prodloužení oznámení). 

Adresa:

Bundesministerium für Wissenschaft, Forschung und Wirtschaft
Stubenring 1
1010 Wien
Phone: +43-1 71100 Fax: +43-1 7142718 Email: service@bmwfw.gv.at URL: www.bmwfw.gv.at

 

Ohlášení je nutné doplnit následujícími dokumenty:

1.      Dokladem o občanství (kopie pasu nebo občanského průkazu).
2.      Osvědčením o živnostenském oprávnění českého podnikatele a potvrzením o dosavadním vykonávání živnosti v ČR (ověřená kopie nebo originál živnostenského listu nebo výpisu z živnostenského rejstříku spolu s ověřeným překladem do němčiny)

Pro účely ohlášení je vhodné nechat si předem vystavit Osvědčení o odborné kvalifikaci a o výkonu předmětné činnosti v ČR  (dle § 29 a zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborných kvalifikací), vydává jej Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Žádost se podává spolu s listinami, jimiž dokládáte osvědčované skutečnosti: doklady odborné způsobilosti např. výuční list či maturitní vysvědčení, doklady dokazující délku praxe např. daňová přiznání či faktury apod. či výpis z Rejstříku trestů. U všech dokladů s výjimkou výpisu z rejstříku trestů stačí obyčejné kopie, u rejstříku trestů je nutný buď originál či ověřená kopie, v obou případech ne starší než 3 měsíce. Vydání osvědčení trvá (při doložení vš ech požadovaných dokladů) maximálně 1 měsíc a je zpoplatněno dle zákona o správních poplatcích částkou 1000 Kč.

Ohlášení platí jeden rok. Pokud bude OSVČ i poté poskytovat stejné služby v Rakousku, je nutné zaslat ohlašovací formulář-prodloužení ohlášení, na příslušné ministerstvo. Na rozdíl od ostatních zemí, Rakousko připravilo dva druhy formuláře, jeden pro první ohlášení a druhý pro prodloužení (oba formuláře najdete rovněž na webu rakouského ministerstva). Formulář pro prodloužení se zasílá bez doprovodných dokumentů, pokud nedošlo u podnikatele ke změně. Upozorňujeme, že Rakousko je velmi striktní, co se týká úředních překladů cizojazyčných textů a ověření kopií dokumentů.

Důležité: Na co je třeba si dát pozor při přeshraničním poskytování služeb prostřednictvím OSVČ?

  • Aby podnikatel nemusel v hostitelské zemi platit sociální a zdravotní pojištění, zažádá si na okresní správě sociálního zabezpečení o potvrzení evropského přenosného formuláře A1, jímž dokládá příslušnost k sociálnímu systému  ČR (formulář ke stažení na webu ČSSZ - Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení (eu10111_2wzadostosvcprislusnostsoc_zab.pdf, )). O vydání formuláře je nutno žádat na okresní správě soc. zabezpečení včas (doporučená lhůta je minimálně jeden měsíc před výjezdem do zahraničí), ta žádost posoudí a jsou—li splněny podmínky, vystaví formulář. V opačném případě vyrozumí žadatele dopisem. Potvrzení platí jeden rok, v případě nutnosti jej lze většinou prodloužit.
  • Ujistit se, zda máte Evropský průkaz zdravotního pojištění, tzv. modrá kartička zdravotní pojišťovny. Poskytnutí zdravotní péče v členských státech je podmíněno předložením tohoto dokladu.
  • Jednat v souladu s pravidly pro daň z přidané hodnoty. Velice často při přeshraničním poskytování služeb vzniká povinnost registrovat se k DPH a tuto daň odvádět v druhé zemi. Pro správné uplatnění DPH při poskytování služeb nebo při jejich přijímání je nutné stanovit místo plnění, tedy místo, resp. stát, kde se DHP z dané operace vybere, ale také plátce, tedy toho, kdo je povinen daň odvést. Je tedy důležité určit, kdo službu poskytuje, komu je služba poskytována a o jakou službu se jedná. Více informací o DPH v Rakousku lze nalézt zde. Ověřování DIČ pro účely DPH prostřednictvím systému VIES je zde.
  • Hlídat si otázky daně z příjmu, přičemž se postupuje jednak na základě českého zákona o dani z příjmu, zákona o dani z příjmu země, kde jsou služby poskytovány a smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a hostitelskou zemí. V případě rozporu mezi zákonem o dani z příjmu a smlouvou o zamezení dvojího zdanění má tato smlouva přednost. Proto doporučujeme prostudovat příslušnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zjistit, zda Vám  nevznikne v Rakousku tzv. stálá provozovna  (Článek 5 smlouvy) a s tím spojená povinnost nechat se registrovat k dani z příjmu a tuto daň tam odvádět. Nové smlouvy o zamezení dvojího zdanění (např . právě s Rakouskem) však již i pro podnikatele poskytujícího přeshraničně služby bez kanceláře, dílny či závodu v druhé zemi, zavádějí lhůtu 6 měsíců.
  • Vzít si s sebou některé další dokumenty, např. smlouvu (objednávku), na jejímž základě je služba vykonávána (nejlépe v jazyce země určení) a přeložený  výpis z živnostenského rejstříku (pokud možno ne starší 3 měsíců). Smlouva se zahraničním subjektem, na jejímž základě bude poskytována služba v jiném členském státu EU, by v žádném případně neměla obsahovat hodinovou či jinak časově vymezenou mzdu. Doporučuje se proto, aby smlouva s odběratelem služby obsahovala například odměnu za určitý výkon, za zhotovení díla apod. Orgány státu určení by v opačném případě na poskytovatele služeb mohly pohlížet jako na de facto zaměstnance příjemce služby. Podnikateli by tak v Rakousku mohly vzniknout velké problémy. Doporučuje se proto, aby smlouva s odběratelem služby obsahovala například odměnu za určitý výkon, za zhotovení díla apod.
  • V některých zemích je nutné OSVČ nahlásit do systémů hostitelských členských zemí, jedná se např. o povinnou žádost o přidělení rakouského DIČ v Rakousku, pokud firma nemá DIČ z ČR.
  • Občané EU/EHP nepotřebují ke svému příjezdu do Rakouska žádné vstupní povolení ani povolení k pobytu. V případě pobytu delšího než 3 měsíce je většinou nezbytné nahlásit se na cizinecké policii v hostitelské zemi. Dále upozorňujeme, že v Rakousku se registrace bydliště podává do 3 kalendářních dnů od nastěhování příslušnému místnímu nebo městskému úřadu - bližší informace v dokumentu „Rakousko životní a pracovní podmínky“ bod 3 Povinná registrace příp. bod 4 Povolení k pobytu.