Daň z příjmu

Obsah:

1. Daň z příjmu právnických osob
1.1. Rozsah omezené daňové povinnosti
1.1.1. Tuzemské příjmy s provozovnu
1.1.2. Tuzemské příjmy bez provozovny
1.2. Provádění zdanění

1.2.1. Příjmy vázané na provozovnu
1.2.2. Příjmy vázané na provozovnu

1. Daň z příjmu právnických osob

Poskytují-li zahraniční podnikatelé v Rakousku služby, je nutno za určitých předpokladů zisky danit v Rakousku.

Fyzické osoby bez bydliště nebo místa obvyklého pobytu v tuzemsku mají ohledně daně z příjmu jen omezenou daňovou povinnost. Tato omezená daňová povinnost se analogicky vztahuje i na daň z příjmů právnických osob (např. GmbH /s.r.o./) bez sídla nebo vedení podniku v tuzemsku. Osoby s omezenou daňovou povinností podléhají příjmy z tuzemska dani z příjmu popř. dani z příjmu právnických osob (ESt/ KöSt v Rakousku), které jsou vyjmenovány v paragrafech 98 a další zákona o dani z příjmu (EStG).

Proti tomu musejí plátci daně s neomezenou daňovou povinností zásadně danit své veškeré příjmy dosahované po celém světě v Rakousku.

Pozor!

Pokud se v tomto oddíle mluví o zahraničních podnikatelích, jsou tím myšleni pouze plátci daně s omezenou daňovou povinností.

1.1. Rozsah omezené daňové povinnosti

Odpověď na tuto otázku záleží vždy na tom, jestli má zahraniční podnikatel v Rakousku provozovnu.

1.1.1. Tuzemské příjmy s provozovnu

Příjmy zahraničního podnikatele z živnostensky prováděných služeb podléhají dani z příjmu/dani z příjmu právnických osob pouze tehdy, pokud mají v tuzemsku provozovnu (příjmy vázané na provozovnu). K výjimkám viz kapitola 1.1.2.!

Provozovna je pevný stacionární objekt nebo zařízení, které slouží k poskytování služeb.

Existenci provozovny proto vyžaduje

  • objekt nebo zařízení, tj. dispoziční právo k určitým (vlastní nebo pronajatým) zařízením, prostorům nebo strojnímu vybavení. Mezi ně se počítají např. i trvale nainstalované automaty, stánky atd. a rovněž také prostory, které dali k dispozici zákazníci, mohou sloužit jako provozovna,
  • objekt nebo zařízení musí být stacionární, tj. musí se po určitou dobu nacházet na určitém místě (proto neplatí například veletržní stánky jako provozovna) a
  • objekt nebo zařízení musí bezprostředně sloužit výkonu činnosti.

Pojem „provozovna" proto zahrnuje obzvláště

»  místo vedení podniku,
»  pobočku,
»  prodejnu,
»  obchodní místo,
»  výrobnu.

Provozovna vzniká, jakmile firma svou činnosti vykonává pomocí pevného obchodního zařízení. Čas zřízení stacionárního provozního zařízení se nebere v úvahu. Provozovna končí

  • zrušením dispozičního práva k stacionárnímu provoznímu zařízení,
  • zastavením provozní činnosti nebo
  •  propachtováním provozovny.

Pozor!

Přechodné přerušení provozu neplatí jako ukončení.

Provádění staveb je považováno za provozovnu tehdy, pokud doba jejich trvání přesáhla nebo pravděpodobně přesáhne šest měsíců.

Výraz provádění staveb se vztahuje nejen na stavby, ale i na

  • stavbu silnic, mostů a kanálů,
  • pokládání potrubí jakož i
  • zemní práce a bagrovací práce.

Pod to spadá dále plánování a kontrola výstavby díla, pokud je prováděna stavebním podnikatelem.

 Pravidlo šesti měsíců platí pro každé jednotlivé provádění staveb nebo montáže. Výjimečně se sčítají stavební práce z různých smluv, pokud hospodářsky a geograficky tvoří souvislý celek (např. výroba řadových domů, pokládání potrubí).

 Provádění staveb začíná již přípravnými pracemi (např. zřízením projekční kanceláře) a končí, když jsou práce ukončeny nebo definitivně zastaveny. Přechodné přerušení práce, např. v důsledku povětrnostních vlivů, technických poruch, nedostatku materiálu atd. je třeba započítat do lhůty.

Pokud generální dodavatel zadává části dodávky dále subdodavatelům, pak se časy subdodavatelů na stavbě započítávají generálnímu dodavatel. Sám subdodavatel má provozovnu na staveništi pouze tehdy, pokud tam jeho činnost přesáhne šest měsíců. Také zapojení stálého zástupce může vést k provozovně (provozovna zástupce). Stálý zástupce je fyzická nebo právnická osoba, která vykonává pro podnikatele obchodní činnost nejen na přechodnou dobu. Stálý zástupce je vázán obchodními pokyny zastupovaného podnikatele (nesamostatný nebo samostatný).

Pozor!

Pojem provozovna z hlediska mezinárodního daňového práva se částečně odlišuje od tohoto pojmu v tuzemském daňovém právu. Proto je nezbytné, v každém jednotlivém případě prověřit, zda se na základě konkrétních poměrů nebude připadat v úvahu také provozovna podle předpisů zákona o zamezení dvojího zdanění (DBA). Pojem provozovna z hlediska mezinárodního daňového práva má však vždy přednost.

1.1.2. Tuzemské příjmy bez provozovny

Dále uvedené příjmy zahraničních podnikatelů podléhají i bez tuzemské provozovny dani z příjmu/dani z příjmu právnických osob (příjmy vázané na provozovnu):

  • Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti vykonávané nebo zhodnocované v tuzemsku (např. přednášková činnost),
  • Příjmy z obchodního nebo technického poradenství v tuzemsku,
  • Příjmy z přenechání pracovníků pro výkon činnosti v tuzemsku,
  • Příjmy z živnostensky prováděné činnosti jako sportovci, artisté nebo jako spoluúčinkování na zábavních produkcích v tuzemsku,
  • určité kapitálové příjmy (např. úroky, dividendy),
  • Příjmy z pronájmů a pachtů nemovitého tuzemského majetku (pozemky, budovy),
  • Licenční poplatky, pokud je licence zhodnocovaná oprávněnou osobou v tuzemské provozovně,

1.2. Provádění zdanění

1.2.1. Příjmy vázané na provozovnu

Zahraniční podnikatel je povinen nahlásit do jednoho měsíce příslušnému finančnímu úřadu, který je příslušný pro provozovnu, existenci provozovny a započetí živnostenského podnikání v tuzemsku. Finanční úřad na to vydá podniku vlastní daňové číslo.

Zahraniční podnikatel je povinen, vypočítat zisk/ztrátu provozovny podle tuzemských předpisů,

Tip:

Účetnictví se smí vést i v cizině. Na požadavek finančního úřadu je však musí zahraniční podnikatel v přiměřené lhůtě předložit v tuzemsku.

Podle jednotlivých případů jsou pro výpočet zisku uplatňovány metody

  • porovnání stavu podnikového jmění (podvojné účetnictví),
  • jednoduché účetnictví - účtování příjmů a výdajů nebo
  • paušál.

Zahraniční podnikatel je povinen podat u příslušného finančního úřadu přiznání k dani z příjmu fyzických nebo právnických osob. Pro daňové přiznání se musí použít úřední předtisk (E7 pro fyzické osoby jakož i K3 pro právnické osoby). Tyto dokumenty je možno stáhnout pod https://www.bmf.gv.at.

Pozor!

Při písemném podání se daňové přiznání podává do 30. dubna, v případě elektronického podání pak do 30. června následujícího roku. Na požádání může být tato lhůta prodloužena.

Daň z příjmu/daň z příjmu právnických osob je vyměřena finančním úřadem. Při výpočtu daně z příjmu fyzických osob se k příjmu zahraničního podnikatele připočítává € 9.000,-. Stanovení daně se provádí formou vyměření.

Na očekávanou daň z příjmu/daň z příjmu právnických osob se platí čtvrtletní zálohy. Jsou splatné vždy k 15.02., 15.05., 15.08. a 15.11. příslušného roku. Také zálohy na daň z příjmu předepisuje finanční úřad.

1.2.2. Příjmy vázané na provozovnu

Zdanění těchto příjmů je vždy prováděno formou srážení daně u zdroje (srážková daň):

  • Pokud se srážková daň vypočítává z celkové částky příjmů bez zohlednění výdajů (hrubé zdanění), pak činí 20 %.
  • Pokud je srážková daň vypočítávána pouze z rozdílu mezi celkovou sumou příjmů a bezprostředně souvisejícími výdaji (čistého zdanění), činí daňová sazba 35 %, pokud je zahraniční podnikatelé fyzická osoba, jinak činí 25 %.

Uplatnění zdanění čistého příjmu je přípustné pouze tehdy, pokud zahraniční podnikatel sdělí plátci odměny před výplatou písemnou formou příslušné bezprostředně s tím související výdaje. Pokud uplatněné výdaje plynou cizinci s omezenou daňovou povinností, smí tento při výdajích nad € 2.000,- uplatnit zdanění čistého příjmu pouze tehdy, pokud je daňová evidence zajištěna dostatečným způsobem v tuzemsku.

Srážkovou daň sráží tuzemský zákazník při vyplácení odměny. Srážková daň odečtená v průběhu jednoho měsíce se nejpozději 15. den po uplynutí příslušného kalendářního měsíce odvádí finančnímu úřadu. Na složence se označí daň jako „Steuerabzug gem. § 99 EStG" /Srážka daně podle § 99 zákona o dani z příjmu/. Zákazník má povinnost částky podléhající srážkové dani průběžně evidovat.

 Záznamy musejí obsahovat:

  • dobu platby nebo dobropisu,
  • výši srážkové daně a
  • odvod stržené daně.

Na žádost může finanční úřad zákazníka od této dokumentační povinnosti osvobodit, pokud řádné provedení srážky daně dokumentují jiné záznamy.

Tip:  

Zdanění příjmů s povinností srážkové daně se neprování úřední cestou, nýbrž na žádost zahraničního podnikatele.

Srážková daň se započítává na vyměřenou daň z příjmu/daň z příjmu právnických osob. Případný přeplatek srážkové daně bude vrácen. Takovéto zdanění prováděné na žádost je ale smysluplné pouze tehdy, pokud je vyměřená daň z příjmu/daň z příjmu právnických osob nižší než předtím stržená srážková daň.

Dohody pro zamezení dvojího zdanění příjmů (DBA) jsou mezinárodní úmluvy. Rakousko je má sjednány se všemi členskými státy EU. Daňová práva obsažená v dohodě zamezující dvojí zdanění příjmů se v jednotlivých případech mohou odlišovat od předpisů zákona o dani z příjmu pro plátce daně s omezenou daňovou povinností.

A tak se může stát, že příjmy zahraniční firmy mohou být zcela vyjmuty z rakouského zdanění nebo mohou být zdaněny pouze sníženou sazbou daně z příjmu.

Pozor!

Právo na zdanění podle Dohody pro zamezení dvojího zdanění příjmů (DBA) mají přednost před daňovými předpisy podle Zákona o dani z příjmu.

Za určitých předpokladů je tuzemský zákazník oprávněn (ne povinen), odečíst srážkovou daň pouze v té výši, jak je stanovená podle Dohody pro zamezení dvojího zdanění příjmů (DBA) (sleva ze srážkové daně).

Pozor!

Při uplatnění úlevy na srážkovou daň musí rakouský Zákazník splnit předepsanou dokumentační povinnost. Pokud bude sleva na srážkovou daň uplatněna neoprávněně, ručí rakouský zákazník za případný daňový nedoplatek.

Pokud vyplácená částka přesahuje € 10.000,-, je sleva na srážkové dani přípustná jen tehdy, pokud zahraniční podnikatel předloží kompletně vyplněný formulář

  • ZS-QU1 (pro fyzické osoby) a
  • ZS-QU2 (pro právnické osoby).

Formuláře je možno stáhnout na webové stránce ministerstva financí (www.bmf.gv.at ).

Při nižších částkách stačí neformální prohlášení zahraničního podnikatele, které musí obsahovat následující údaje:

  • příjmení a křestní jméno fyzických osob popř. přesné označení (např. název firmy) u právnických osob,
  • u fyzických osob prohlášení, že v Rakousku nemají žádné další bydliště (žádnou provozovnu),
  • u fyzických osob všechny adresy bytů v různých státech jakož i označení bytu, který je středem jejich zájmu,
  • u právnických osob údaj o státu jejich založení a adresa místa skutečného vedení podniku,
  • prohlášení, že neexistuje povinnost předat příjmy dalším osobám,
  • prohlášení, že příjmy neplynou příjemcům, kteří vedou tuzemskou provozovnu a
  • druh a výše přijímaných úhrad.

Právnické osoby mají nadto povinnost prohlásit, že

  • provozní činnost přesahuje rámec správy majetku,
  •  zaměstnávají vlastní pracovníky a
  • dávají k dispozici vlastní provozní prostory.

Místo neformálního prohlášení mohou je možno také v těchto případech použít Formuláře ZSQ1 a ZSQ2. Osvědčení o sídle od zahraničního finančního úřadu (bod IV ve formuláři) však není nutné. Úleva od srážkové daně je nepřípustná v následujících případech:

  • pokud nebyly splněny požadavky na dokumentaci
  • pokud bylo nebo mohlo být tuzemskému zákazníkovi známé, že příjmy daňově nepřináležejí zahraničnímu příjemci,
  • pokud není úhrada provedena poskytovateli služeb, nýbrž třetím osobám a pokud neexistují žádné doklady o jménu a adrese poskytovatele činnosti jakož i údaj o výši poskytovaných úhrad,
  • Při platbách za přenechání pracovníků na výkon práce v tuzemsku (s výjimkou přenechání zaměstnanců v rámci koncernu),
  • Pokud je zahraniční příjemce platby právnická osoba a pokud se místo skutečného vedení podniku nenachází v zakladatelském státě.

Pokud tuzemský zákazník neodečítá již při úhradě úlevu na srážkovou daň, může zahraniční podnikatel vrácení rakouské srážkové daně požadovat od finančního úřadu.

Příslušný je finanční úřad Bruck/Eisenstadt/Oberwart. Pro žádost se používá formulář ZS-RD1.

Pokud se žádost na vrácení srážkové daně týká dividend, je třeba přiložit k žádosti formulář ZS-RD1a, u licenčních poplatků formulář ZS-RD1b a u ostatních příjmů s povinností odvádět srážkovou daň pak formulář ZS-RD1c. Formuláře je možno stáhnout na webové stránce ministerstva financí (www.bmf.gv.at).