Daň ze mzdy

Obsah:

2.1. Rozsah daňové povinnosti
2.1.1. Zahraniční zaměstnavatel má provozovnu v Rakousku
2.1.2. Pracovník má své bydliště nebo místo obvyklého pobytu v Rakousku
2.2. Provádění zdanění
2.2.1. Srážka daně ze mzdy
2.2.2. Zdanění

2.1. Rozsah daňové povinnosti

Pokud zahraniční podnikatelé zaměstnávají v rámci provádění zakázek pracovníky v Rakousku, nastoluje se zde otázka, zda a v jakém rozsahu podléhá vyplácená mzda daňové povinnosti v Rakousku. Přitom se rozlišují tři skupiny.

2.1.1. Zahraniční zaměstnavatel má provozovnu v Rakousku

V tomto případě podléhá část mzdy pracovníka přináležející za práci vykonanou v Rakousku zdanění v Rakousku.

2.1.2. Pracovník má své bydliště nebo místo obvyklého pobytu v Rakousku

Také V tomto případě podléhá část mzdy pracovníka přináležející za práci vykonanou v Rakousku rakouskému zdanění. Toto platí nezávisle na tom, zda má zahraniční zaměstnavatel v Rakousku provozovnu.

Zda a nakolik podléhá mzda za práci v cizině (s výjimkou mzdy za práce ve státě sídle firmy zaměstnavatele) rakouskému zdanění, je třeba posoudit podle konkrétní úmluvy o zabránění dvojího zdanění (DBA).

2.1.3.  Zahraniční zaměstnavatel nemá provozovnu a pracovník nemá bydliště nebo místo obvyklého pobytu v Rakousku

V tomto případě se uplatňuje tzv. „Montážní doložka", kterou si Rakousko v rámci úmluvy o zabránění dvojího zdanění (DBA) sjednalo se všemi členskými státy EU. Uplatnění „Montážní doložky" vede k tomu, že mzda za krátkodobé pracovní nasazení v Rakousku nepodléhá rakouskému zdanění .

Pouze tehdy, pokud se zahraniční pracovník zdržuje v Rakousku déle než 183 dní v kalendářním roce (podle mnohých DBA fiskální rok, v průběhu posledních 12 měsíců), je povinnost danit tu část mzdy v Rakousku, která se vztahuje na práce prováděné v tuzemsku.

Při výpočtu 183-denní lhůty se bere v úvahu doba trvání fyzického pobytu v Rakousku. Pro výpočet lhůty není směrodatné, zda byla doba strávená v Rakousku doba pracovního nasazení. Proto jsou do ní započítávány i soboty, neděle, svátky, dovolená a veškeré ostatní dny pracovního volna strávené v Rakousku. Nepočítá se do ní pouze nemocenská, pokud by nemoc bránila vycestování. Započaté dny pobytu jsou považovány za plné dny pobytu.

Doporučení!

Protože montážní doložka se může pro jednotlivé úmluvy o zabránění dvojího zdanění mírně lišit, je nutné při prověřování každého jednotlivého případu zohlednit i zvláštnosti příslušných DBA.

2.2. Provádění zdanění

2.2.1. Srážka daně ze mzdy

Povinnost srážky daně ze mzdy se vztahuje pouze na případy, kdy má zahraniční zaměstnavatel v tuzemsku provozovnu.

Daň ze mzdy má povinnost vypočítat sám zaměstnavatel. Pokud se zdanění nevztahuje na celkovou dobu pro výplatu mzdy (kalendářní měsíc), počítá se daň ze mzdy podle denního tarifu.

Za tímto účelem se výpočet mzdy provádí za pracovní den (denní mzda). Placené dny pracovního volna (např. svátky, dny pracovní neschopnosti, dny dovolené) platí jako pracovní dny.

Příspěvky na sociální pojištění jsou považovány za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a je možno je před výpočtem daně ze mzdy odečítat.

Daň ze mzdy vypočítaná podle denního tarifu se pak násobí počtem pracovních dní strávených v tuzemsku.

Pozor!

Pracovníci s omezenou daňovou povinností, to jsou takoví pracovníci, kteří nemají v Rakousku bydliště nebo místo obvyklého pobytu, nemají nárok na odpočitatelnou položku pro jedinou výdělečně činnou osobu popř. samoživitele.

Daň ze mzdy se strhává ze mzdy a zaměstnavatel ji nejpozději 15. dne následujícího měsíce následujícího po výplatě odvádí finančnímu úřadu, příslušnému pro provozovnu. Na převodním příkazu se finanční úřad označuje jako „L" (pro daň ze mzdy).

Zaměstnavatel má povinnost předat příslušnému finančnímu úřadu po uplynutí příslušného kalendářního roku mzdový lístek (formulář L16 - www.bmf.gv.at). V mzdovém lístku se uvádějí ty části mzdy, které podléhají rakouskému zdanění. Roční mzdový lístek se odevzdává do konce února následujícího roku vždy v elektro­nické podobě (pokud se toto odevzdání uskuteční v papírové podobě, je nutno jej předat již do konce ledna následujícího roku).

2.2.2. Zdanění

Nemá-li zahraniční zaměstnavatel v tuzemsku žádnou provozovnu, je za řádné zdanění odpovědný sám pracovník.

Pracovník s neomezenou daňovou povinností je pracovník, který má v Rakousku bydliště nebo místo obvyklého pobytu. Tento pracovník má zpravidla povinnost podat daňové přiznání, pokud jeho roční příjem (tuzemské a zahraniční příjmy) přesáhne částku 12.000,- € . Příslušný je finanční úřad v místě bydliště.

Pracovník s omezenou daňovou povinností je takový pracovník, který v Rakousku nemá bydliště nebo místo obvyklého pobytu. Tito pracovníci jsou povinni podávat daňové přiznání pouze tehdy, přesáhnou-li příjmy dosahované v tuzemsku částku € 2.000,-.

Pokud pracovník nevlastní v tuzemsku žádný majetek, je příslušný ten finanční úřad, v jehož působnosti je převážně vykonávána profesní činnost.

Pokud pracovník nemá povinnost zdanění, může toto zdanění pracovníka provést dobrovolně.