Daň z přidané hodnoty

Obsah:

4.1. Obrat
4.2. Místo provádění ostatních služeb
4.2.1. Všeobecná doložka
4.2.2. Místo pozemku
4.2.3. Přepravní služby
4.2.4. Místo provádění činnosti
4.2.5 Katalogové služby
4.2.6. Zprostředkovatelské služby
4.2.7. Krátkodobý pronájem dopravního prostředku
4.3. Daňová sazba daně z přidané hodnoty, osvobození od daně
4.4. Daňová povinnost a vystavování faktur
4.4.1. Daňová povinnost podnikatele poskytujícího služby
4.4.2. Daňová povinnost příjemce služeb
4.5. Vznik daňové povinnosti a splatnost
4.5.1. Zdanění podle dohodnuté úhrady (zdanění v podvojném účetnictví podle vystavených faktur)
4.5.2. Zdanění podle skutečně přijatých plateb
4.5.3.  Vznik daňové povinnosti při přechodu daňové povinnosti
4.5.4.  Splatnost daně z přidané hodnoty
4.6.  Odpočet DPH na vstupu
4.7. Ohlašovací povinnost
4.8. Registrační povinnost pro zahraniční podnikatele
4.9. Odpočet DPH na vstupu zahraničnímu podnikateli

4.1. Obrat
Pod pojmem obrat rozumíme dodávky nebo ostatní služby, které vykonávají

  • podnikatelé
  • v tuzemsku
  • za úplatu.  

Doporučení!

V této kapitole se pojednává o předpisech ohledně zdanění ostatních služeb.

4.2. Místo provádění ostatních služeb

O zdanitelném obratu mluvíme tehdy, pokud je ostatní služba prováděna v tuzemsku. Stanovení místa provádění služby má ústřední význam pro otázku, zda ostatní služba spadá pod rakouský zákon o DPH. Místo provádění ostatních služeb se řídí podle jejich charakteru.

Pozor!

Dne 1.1.2010 vstoupil v platnost balíček o DPH. Od té doby jsou v platnosti pro mnoho služeb různá místa provádění těchto služeb, podle toho, zda příjemcem služby je podnikatel ( služba B2B = Business to Business) nebo nepodnikatel (B2C služba = Business to Consumer).

4.2.1. Všeobecná doložka

Při B2B se ostatní služby všeobecně považují za provedené v místě, kde svou firmu provozuje příjemce služby (místo příjemce). Pokud se služba provádí pro provozovnu příjemce služeb, platí místo této provozovny jako místo provedení služby.

V oblasti B2C se považují ostatní služby za provedené tam, kde svou firmu provozuje podnikatel poskytující tuto službu. Pokud ostatní služby provádějí podnikatelé pro provozovnu příjemce služeb, pak se tato provozovna považuje za místo provádění ostatních služeb.

Pozor!

Z tohoto všeobecného ustanovení existuje řada výjimek, které jsou pojednány v následujícím textu.

4.2.2. Místo pozemku

Ostatní služby spojené s pozemkem jsou prováděny tam, kde leží pozemek. Směrodatná je výhradně poloha pozemků. Úprava platí stejnou měrou pro služby B2B a B2C.

V souvislosti s pozemkem jsou uváděny např. pronájmy a pachty, údržba, opravy, opravy a správa budov.

Na základě zákonného ustanovení pod to spadají i ostatní služby pozemkových makléřů a znalců, dále pak služby na přípravu a koordinaci stavebních prací (služby architektů a kanceláří zabývajících se stavebním dozorem) a ubytovací služby v hoteliérství nebo podobné obory (např. kempy a prázdninové tábory).

Příklad:

Slovenská stavební firma provádí rekonstrukci fasády jedné budovy v St. Pöltenu.

Řešení:

Jedná se zde o službu v souvislosti s pozemkem. Protože budovy jsou v Rakousku, jedná se o zdanitelný tuzemský obrat.

4.2.3. Přepravní služby

Úprava ohledně místa poskytování přepravních služeb je u přepravy osob a zboží různá.

Místo provádění služby přepravy osob je tam, kde se uskutečňuje přeprava. Pro místo výkonu této služby je směrodatná přepravní vzdálenost. Pokud se celková trasa nachází v Rakousku, daní se přeprava osob z hlediska DPH v tuzemsku. Pokud se přepravní trasa nachází v různých členských státech EU, daní se přepravní služby v poměru vzdálenosti ujeté v jednotlivých státech EU. Pravidlo platí pro oblasti B2B a B2C.

Příklad:

Český autobusový přepravce přepravuje skupinu turistů z Prahy do Vídně. Celková trasa činí 362 km, na tuto celkovou přepravní vzdálenost připadá úsek 212 km na ČR a 150 km na Rakousko. Za tuto přepravu obdrží přepravce € 1.200,-. Jelikož cca 41 % z celkové trasy připadá na rakouské území, je také 41 % úhrady, tj. € 492,- zdanitelných (ve vztahu k DPH) v Rakousku.

Pro přepravu zboží v oblasti B2B platí všeobecná doložka B2B. Přeprava zboží v oblasti B2C se provádí tam, kde se přeprava uskutečňuje. Výjimka platí ohledně nákladní přepravy uvnitř EU: Vnitrounijní přeprava zboží je nákladní doprava, která začíná na území jednoho členského státu a končí na území druhého členského státu. Místo provádění služby je tam, kde přeprava začíná.

4.2.4. Místo provádění činnosti

Jako místo výkonu činnosti platí místo, kde podnikatel poskytuje výhradně nebo z podstatné části ostatní služby. Tato úprava platí pro

  • umělecké, vědecké, zábavní, sportovní, výukové nebo podobné služby včetně služeb příslušných pořadatelů (jen v oblasti B2C). V oblasti B2B platí všeobecná doložka. Pouze vstupné takovýchto akcí se daní tam, kde se akce koná.
  • překládání, skladování nebo podobné služby, které jsou obvykle spojené s přepravními službami (pouze v oblasti B2C),
  • práce na movitých věcech a posuzování těchto předmětů (např. montáže, opravy, údržby) (pouze v oblasti B2C),
  • obory restauratérství a gastronomie, a to jak pro oblasti B2B, tak pro B2C.

4.2.5 Katalogové služby

Do toho je zahrnuta řada služeb, které jsou taxativně vyjmenovány v zákoně, jako například:

  • poskytování, převádění a ochrana práv plynoucích z autorských práv,
  • služby, reklama nebo práce s veřejností,
  • činnosti svobodných povolání (např. právníků, patentních právníků, daňových poradců atd.), ale i tlumočníků a překladatelů jakož i podobné služby jiných podnikatelů,
  • právní, technické a ekonomické poradenství, zpracování dat,
  • přenechávání informací včetně průmyslových postupů a zkušeností,
  • určité služby v bankovnictví a pojišťovnictví,
  • poskytování pracovníků,
  • pronájem věcí movitých, vyjma dopravních prostředků,
  • telekomunikační služby,
  • rozhlasové a televizní služby, ostatní služby vykonávané v elektronické podobě,
  • poskytování přístupu k síti zemního plynu na území společenství nebo síti, napojené na takovouto síť, k elektrické, tepelné nebo chladicí síti jakož i dálkové rozvody, přenos nebo distribuce prováděná přes tyto sítě a poskytování jiných s tím spojených služeb.

K nejdůležitějším katalogovým službám jednotlivě:

Pod reklamní činností a prací s veřejností jsou chápány služby, které u jejich adresátů vyvolají rozhodnutí ke koupi předmětů nebo využití ostatních služeb.

K těmto službám patří obzvláště reklamní poradenství, reklamní příprava a plánování reklamy (průzkum trhu, analýza spotřebitele), řešení reklamy (např. grafické práce, skládání reklamních textů atd.), výroba reklamních prostředků (např. čistopisy, hlubotiskové předlohy pro inzeráty, prospekty, plakáty atd.), zprostředkovávání reklamy (např. zadávání inzerátů novinám atd.) a provádění reklamy (např. přijímání reklamních inzerátů v novinách, časopisech atd.).

Pod zpracování dat spadá vyhodnocení zadávaných dat na zařízeních pro zpracování dat s následným předáváním výsledků zadavateli.

Pod přenechávání informací a průmyslových postupů a zkušeností spadá například přenechávání výsledků bádání nebo výrobních metod, dále pak přenechávání počítačových programů zhotovovaných speciálně podle potřeby zákazníků (speciální software), jakož i zásadní přenechávání know how.

Služby poskytované elektronickou formou jsou služby poskytované prostřednictvím internetu nebo elektronické sítě, včetně sítí pro sdělování digi­tálních obsahů a jejichž poskytování je na základě znaků ostatních služeb ve velké míře spojené s informačními technologiemi.

K tomu patří například poskytování webových stránek, dálková správa programů (online-dálkový přístup), elektronické poskytování soft­warů a jejich aktualizace (update), elektronické poskytování obrazu, hudby, filmů a her. Pokud se pouze objednávka uskuteční elektro­nicky, ale dodávka bude konvenční cestou (např. objednávka knihy elektronickou formou, dodávka v papírové formě) nejedná se zde o ostatní služby poskytované elektronickou formou. Rozhodující se totiž podmínka poskytnutí této služby elektronickou formou a nikoliv proces objednávání.

Místo provádění katalogové služby se nachází

  • v oblasti B2B tam, kde má příjemce služby sídlo firmy. Pokud se ostatní služba poskytuje pro provozovnu příjemce služby, pak je místo toho směrodatné místo provozovny (všeobecná doložka B2B),
  • pokud příjemce služby není podnikatel a nemá bydliště v EU, pak je to území třetího státu,
  • pokud příjemce služby není podnikatel, ale má bydliště v EU, pak je místo provádění služby sídlo firmy, která tuto službu poskytuje. Pokud je ostatní služba poskytována z provozovny, pak platí jako místo poskytování ostatních služeb tato provozovna (všeobecná doložka B2C).

Příklad:

Český podnikatel se sídlem v ČR poskytuje online update svého počítačového programu.

Varianta A:

Kupující je rakouský podnikatel se sídlem v Rakousku.

Varianta B:

Kupující je rakouská soukromá osoba

Řešení:

Jedná se o katalogovou službu (ostatní služba poskytnutá elektronickou formou).

Varianta A:

Protože je kupujícím rakouský podnikatel, je obrat zdanitelný v Rakousku (generální doložka B2B).

Varianta B:

Protože kupující je soukromá osoba s bydlištěm na území Evropské unie, daní se služba ohledně DPH v sídle firmy, která službu poskytla, tedy v ČR (všeobecná doložka B2C).

4.2.6. Zprostředkovatelské služby

Pro zprostředkovatelské služby v oblasti B2B platí všeobecná doložka B2B (výjimka: služby pozemkových makléřů, na které se vztahuje místo pozemku).

Zprostředkovatelské služby v oblasti B2C jsou poskytovány na tom místě, na kterém je zprostředkovávaná služba prováděna. Při zprostředkovatelské službě se tedy místo provádění služby určuje podle místa dosaženého obratu.

4.2.7. Krátkodobý pronájem dopravního prostředku

Krátkodobý pronájem dopravního prostředku je prováděn na tom místě, na kterém jsou tyto dopravní prostředky skutečně příjemci této služby dávány k dispozici (místo předání). Za krátkodobý pronájem se považuje pronájem během nepřerušeného časového období

  • v délce do 90 dní u plavidel,
  • v délce do 30 dní u všech ostatních dopravních prostředků,

Tato úprava platí jak pro oblast B2B, tak pro B2C.

4.3. Daňová sazba daně z přidané hodnoty, osvobození od daně

V Rakousko činí běžná daňová sazba DPH 20%. Pro určité ostatní služby platí snížená daňová sazba v hodnotě 10 %, jako např. pro

  • pronájem bytových prostor
  • přepravu osob
  • odvoz odpadu a splaškové vody
  • hudební produkci a zpěv
  • předvádění filmů
  • cirkusová představení jakož i
  • služby provozovatelů pouťových atrakcí.

Od daně z přidané hodnoty jsou osvobozeny obzvláště pronájem pozemků (mimo pozemků pro bytové účely), bankovní a pojišťovací služby a služby pojišťovacích agentů.

Dále jsou od DPH osvobozeny služby drobných podnikatelů. Drobný podnikatel je podnikatel, který má bydliště nebo sídlo firmy v tuzemsku a jehož roční obrat nepřesahuje € 30.000,-.

Pozor!

Na podnikatele, kteří v Rakousku nemají bydliště nebo sídlo firmy, se osvobození od daně pro malopodnikatele nevztahuje.

4.4. Daňová povinnost a vystavování faktur

4.4.1. Daňová povinnost podnikatele poskytujícího služby

Podnikatelé, poskytující ostatní služby, jsou dlužníky zákonné daně z přidané hodnoty.

Podnikatel je oprávněn na každý dosažený obrat vystavit fakturu, v následujících případech má pak povinnost fakturovat, pokud :

  • příjemce služby (zákazník) je podnikatel nebo právnická osoba nebo
  • se jedná o dodávku díla nebo služeb v souvislosti s pozemkem (např. postavení nebo oprava budov). V tomto případě existuje povinnost vystavit fakturu i tehdy, pokud je zákazník soukromá osoba.

Faktury musejí být vystaveny do šesti měsíců do dosažení obratu.

Faktura splňující všechny předepsané náležitosti musí obsahovat následující údaje:

  • jméno a adresa podnikatele poskytujícího službu DIČ, které mu bylo přiděleno finančním úřadem (UID-Nr.)
  • jméno a adresa příjemce služeb, dále pak u faktur přesahujících celkovou částky 10.000,- €, je třeba uvést DIČ, pokud firma poskytující službu má v tuzemsku bydliště, sídlo, místo obvyklého pobytu nebo provozovnu,
  • druh a rozsah ostatních služeb,
  • den poskytnutí ostatních služeb nebo časové období poskytování ostatních služeb,
  • úhrada za ostatní služby a s tím spojená daňová sazba DPH; v případě osvobození od daně odkaz na to, že se na tuto ostatní službu vztahuje osvobození od DPH (např. pronájem pozemků osvobozený od DPH),
  • částka daně připadající na fakturovanou částku,
  • datum vystavení a
  • pořadové číslo.

Doporučení!

Při fakturách na drobné částky, u nichž celková suma nepřesáhne € 150,- stačí následující údaje:

  • jméno a adresa podnikatele poskytujícího službu,
  • množství a běžné označení dodaných předmětů nebo druh a rozsah ostatních služeb,
  • den poskytnutí ostatních služeb nebo časové období poskytované
  • služby,
  • fakturovaná částka a částka DPH za ostatní služby v jedné částce
  • daňová sazba a
  • datum vystavení.

4.4.2. Daňová povinnost příjemce služeb

Příjemce služby (zákazník) se stává výjimečně dlužníkem zákonné daně z přidané hodnoty (přechod daňové povinnosti - Reverse Charge System) v případě kumulativního výskytu těchto dvou předpokladů:

  • podnikatel poskytující službu nemá v tuzemsku ani bydliště (sídlo) ani místo obvyklého pobytu nebo provozovnu, která by se podílela na poskytnutí služby a
  • příjemce služby je podnikatel nebo právnická osoba veřejného práva (např. v celorepublikovém rámci, jednotlivé spolkové země, obce, komory).

Podnikatel poskytující službu musí při vystavování faktur zohlednit následující zvláštnosti:

  • musí být uvedeno DIČ příjemce služeb (a to i u faktur, jejichž celková hodnota je nižší než € 10.000,-),
  • podnikatel poskytující službu nesmí účtovat DPH a
  • ve faktuře je nutno poukázat na přechod daňové povinnosti (např. „Fakturovaná částka neobsahuje daň z přidané hodnoty – daňovým dlužníkem je podle § 19 odstavec 1 2. sazby DPH příjemce služby").

Příjemce služby si vypočítá DPH z fakturované částky sám (10 %, 12% nebo 20%). Při uplatnění odpočtu DPH na vstupu si smí příjemce služby tuto vypočtenou daň z přidané hodnoty současně uplatnit jako odpočet daně na vstupu. Daň z přidané hodnoty stanovená na základě vlastního výpočtu se zahrne do Souhrnného hlášení k DPH (UVA) pod číslem 057 a odpočet daně na vstupu pak pod číslem 066.

4.5. Vznik daňové povinnosti a splatnost

4.5.1. Zdanění podle dohodnuté úhrady (zdanění v podvojném účetnictví podle vystavených faktur)

Při zdanění podle dohodnuté úhrady (zdanění v podvojném účetnictví podle částky vystavených faktur) vzniká daňová povinnost po uplynutí měsíce, ve kterém bylo dosaženo obratu. Pokud je faktura vystavena až potom, vzniká daňová povinnost vždy ke konci následujícího měsíce, nezávisle na tom, kdy byla faktura vystavena. Platba faktury při zdanění podle dohodnuté úhrady není směrodatná.

Příklad:

Poradenská služba 26.08.2010

Faktura vystavená dne

Varianta A            Varianta B                 Varianta C,
26.08.2010          04.09.2010               17.10.2010                           

Řešení:

Daňová povinnost vzniká dne

Varianta A           Varianta B                 Varianta C
31.08.2010          30.09.2010              30.09.2010

4.5.2. Zdanění podle skutečně přijatých plateb

Zdanění podle skutečně přijatých plateb smějí uplatňovat podnikatelé tehdy, pokud se na ně nevztahuje povinnost vedení daňové evidence a účetnictví a pokud se nepřihlásili dobrovolně k zdanění podle vystavených faktur. povinnost vedení daňové evidence a účetnictví jsou ze zákona vždy kapitálové společnosti, jako např. GmbH /s.r.o./ a akciové společnosti. Ostatní podnikatelé mají ze zákona povinnost vedení daňové evidence a účetnictví tehdy, pokud dosáhnou obratu ve dvou po sobě jdoucích letech, který je vyšší než € 700.000,- nebo pokud dosáhnou v jednom roce obratu vyššího než € 1.000.000,-.

Při zdanění vzniká daňová povinnost po uplynutí měsíce, ve kterém se příjem uskutečnil.

Pozor!

Na zálohy (kterými rozumíme platby před dosažením obratu), se vždy uplatňuje zdanění podle skutečně přijatých plateb.

4.5.3.  Vznik daňové povinnosti při přechodu daňové povinnosti

 Daňová povinnost příjemce služeb vzniká po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém byla služba poskytnuta, a to i tehdy, pokud ještě nebyla předložena faktura od poskytovatele služby.

4.5.4.  Splatnost daně z přidané hodnoty

Splatnost DPH závisí na délce zdaňovacího období. Všeobecně je zdaňovací období kalendářní měsíc. Pro podnikatele, jejichž obrat za předchozí rok v tuzemsku nepřesáhl € 100.000,-, platí čtvrtletní zdaňovací období.

Daň z přidané hodnoty, ke které vznikla daňová povinnost za příslušné zdaňovací období, je splatná vždy k 15. druhého následujícího měsíce po skončení příslušného zdaňovacího období.

4.6.  Odpočet DPH na vstupu

Podnikatelé si od daně z přidané hodnoty smějí provádět odpočet daně na vstupu.

Odpočet daně na vstupu spadá do zdaňovacího období, ve kterém byla předložena řádná faktura. Platba nehraje pro odpočet DPH na vstupu žádnou roli (výjimku tvoří zálohy).

4.7. Ohlašovací povinnost

Podnikatelé jsou povinni, podat na finanční úřad za každé zdaňovací období přiznání k dani z přidané hodnoty (UVA). Podání se děje v elektronické podobě. Přiznání k dani z přidané hodnoty (UVA) se nemusí podávat, pokud obraty předchozího kalendářního roku nepřesáhly € 30.000,- a záloha bude uhrazena nejpozději v den splatnosti.

Po uplynutí kalendářního roku je každý podnikatel povinen podat roční přiznání k DPH. Toto přiznání se musí podat elektronickou vždy do 30. června následujícího roku. Podání v papírové formě je přípustné pouze tehdy, pokud obrat předcházejícího roku nedosáhl € 30.000,-. V tomto případě se lhůta podání zkracuje na 30. dubna následujícího roku.

4.8. Registrační povinnost pro zahraniční podnikatele

Zahraniční podnikatelé, kteří dosahují obratů v tuzemsku, mají povinnost registrace.

Zahraniční podnikatelé, kteří v Rakousku nemají provozovnu a dosahují v Rakousku pouze obratů, při kterých daňová povinnost přechází na příjemce služby, jsou z registrační povinnosti vyjmutí.

Pro zahraniční podnikatele bez provozovny v Rakousku je příslušný finanční úřad Graz-Stadt, Conrad von Hötzendorf-Straße 14-18, 8010 Graz, tel. 0316/881, fax: 0316/817608. Pro zahraniční podnikatele s provozovnou v Rakousku je příslušný finanční úřad, do jehož obvodu provozovna spadá.

Doporučení!

Neexistuje-li registrační povinnost, neexistuje ani povinnost odevzdávat DPH podání ročního přiznání k DPH.

4.9. Odpočet DPH na vstupu zahraničnímu podnikateli

Zahraničním podnikatelům, kteří nemají registrační povinnost, je na zvláštní žádost vracen odpočet tuzemské daně na vstupu, předpokladem pro to však je, že zahraniční podnikatel během doby úhrady v tuzemsku nedosahoval žádných obratů nebo jen takových, u kterých daňová povinnost přešla na příjemce služby.

Zúčtovací období pro výplatu činí min. kalendářní čtvrtletí, nejvíce však kalendářní rok. Kratší zúčtovací období pro odpočet DPH na vstupu než čtvrtletí se smí uplatnit pouze tehdy, pokud se jedná o poslední období kalendářního roku.

Doporučení!

Od 1. 1. 2010 se žádosti o vrácení daně na vstupu podávají výhradně v elektronické podobě. Podávají se u příslušného domovského finančního úřadu zahraniční firmy. Domovský finanční úřad pak postupuje žádost Finančnímu úřadu Graz-Stadt, který provede odpočet daně na vstupu.

O vrácení je nutno zažádat nejpozději do 30. září následujícího roku.