Živnostenskoprávní rámcové podmínky

1. Co rozumíme pod pojmem přeshraniční poskytování služeb (volný pohyb služeb a zboží)?

1.1. Vymezení pojmu volný pohyb služeb - pobočka

Pod přeshraničním poskytováním služeb (práce přes hranici) se rozumí přechodné a příležitostné poskytování služeb v Rakousku podnikem, který má sídlo v jiném členském státě EU/EHP a který zde již vykonává svou činnost (volný pohyb služeb).
K těmto podnikům patří na jedné straně osoby samostatně výdělečně činné, které mají občanství EU/EHP a mají své sídlo popř. pobočku v  členském státě EU/EHP, ale i společnosti mající své sídlo popř. pobočku v  členském státě EU/EHP. Samotní společníci nemusejí být občané EU/EHP.

Příklad:
Společnost, která provozuje truhlářství se sídlem v České republice, by chtěla v Rakousku provádět jednotlivé zakázky. Společnost se může odvolat na volný pohyb služeb, a sice zcela nezávisle na tom, jaké občanství mají její společníci.

Znakem pro přeshraniční poskytování služeb je

  • přechodná a
  • příležitostná samostatná činnost zahraničního podniku v Rakousku. Oba znaky se musejí vyskytovat společně. Jestli je charakter poskytování služeb přechodný a příležitostný, je nutno posoudit v každém jednotlivém případě. Hodnotícími kritérii jsou doba trvání, četnost, pravidelnost poskytování a kon¬tinuita poskytování služeb.

O přeshraniční poskytování služeb se nejedná tehdy, pokud by zahraniční podnik vyhledával systematicky nebo jako hlavní těžiště své činnosti možnost práce v Rakousku. Pokud podnik získává převážně zakázky, které jsou prováděny v Rakousku, nemůže být řeči ani o přechodné, ani o příležitostné přeshraniční činnosti, v tomto případě by bylo nutno si v Rakousku založit pobočku, protože tato činnost již nenaplňuje znaky volného pohybu služeb.
Z ekonomického hlediska tedy hovoříme o přeshraničním poskytování služeb tehdy, pokud tyto jsou v poměru k celkovému objemu činnosti, měřeno průměrným ročním obratem v podřízeném postavení.

Pozor!
Pokud se pro provádění činností založí v Rakousku dceřinná společnost popř. pobočka (tyto je nutno nechat zapsat do obchodního rejstříku), mluvíme v tomto případě již o „pobočce", na kterou se vztahují právní předpisy vztahující se na zakládání poboček a nevztahovaly by se tedy na ni směrnice o přeshraničním poskytování služeb, které jsou tématem této brožury.

O pobočku se ještě nejedná tehdy, pokud si podnik poskytující službu zřídí v Rakousku infrastrukturu potřebnou pro výkon těchto činností. V rámci poskytování přeshraničních služeb je tedy přípustné zřizování např. „kontaktních kanceláří, kanceláří na stavbě, ..." vázaných na místo podnikání za účelem organizace při realizaci služeb včetně zařízení péče o zákazníka.

Příklad:
Podnik se sídlem na Slovensku chce v Rakousku realizovat jednotlivé zakázky. Na stavbě si k tomu zřídí přechodně kancelář, která má za úkol provádět koordinaci prací.  Podnik se v tomto ohledu může odvolávat na volný pohyb služeb. Pokud by však tato „stavební kancelář"  sloužila pro aktivní získávání dalších zakázek v Rakousku, nejednalo by se zde již o volný pohyb služeb a podnik by si v Rakousku musel zřídit vlastní pobočku.

1.2. Vymezení volného pohybu služeb a zboží

O přeshraniční poskytování služeb se nejedná u provádění obchodních činností – získávání zakázek na obchod se zbožím a dodávky zboží.
Dodávky zboží od obchodníků nebo výrobců do Rakouska nepodléhají žádnému omezení živnostenskoprávního charakteru (volný pohyb zboží). Služby, které jsou v bezprostřední souvislosti s dodávkou zboží (např. montáž) jsou však přípustné pouze v rámci vedlejších práv (§ 32 živnostenského řádu) a musí být dodrženo pravidlo jejich menšího objemu.

V této souvislosti je však nutno dodržovat směrnice živnostenského řádu především s ohledem na příslušná vyhrazená práva (např. pro optiky, optiky pracující s kontaktními čočkami,...).