Pracovní právo

Při práci přes hranici (vyslání) je uplatňováno pracovní právo toho státu, ke kterému existují nejužší vazby. Zpravidla je to stát, ve kterém pracovník obvykle vykonává svou práci. Pokud tento svou práci nevykonává obvykle v jednom a tom samém státě, pak se uplatňuje pracovní právo toho státu, ve kterém se nachází jednotky, která pracovníka zaměstnala.

Stát, ve kterém je pracovník právě skutečně zaměstnán, může určitá pravidla  pracovního práva prohlásit za závazná, takže mohou převážit právní předpisy vztahující se na tento pracovní poměr.

Rakousko této možnosti využilo v § 7 b AVRAG. Podle nich přináleží vysílaným pracovníkům
po dobu jejich činnosti v Rakousku:

  • mzda podle zákona nebo kolektivní smlouvy
  • placená dovolená popř. dovolená podle „Zákona pro dovolenou a odstupné stavbařů“ /BUAG/
  • pracovní doba podle zákona popř. stanovená kolektivní smlouvou
  • dodržování rakouských předpisů na ochranu pracovníků


1. Montážní výsada

Při vyslání v souvislosti s uváděním do provoz, montáží popř.  opravy zařízení a strojů, pokud práce nepřesáhnou dobu 3 měsíců tato ochrana neexistuje. Rakouské právní předpisy upravující dovolenou nejsou uplatňovány, pokud práce netrvají déle než 8 dní.  Montážní výsada se nevztahuje na práce ve stavebnictví!

2. Je nutno před začátkem práce provést její ohlášení?

Zahraniční zaměstnavatel, který vysílá z členské země EU pracovníky do Rakouska, musí vyslání

  • ohlásit nejpozději 1 týden před započetím práce u Zentrale Koordinie­rungsstelle des Bundesministeriums für Finanzen / Centrální koordinační místo spolkového ministerstva financí a
  • kopii hlášení předat svému zmocněnci, který má právo udělovat instrukce vysílaným zaměstnancům. Pokud je vysílán z EU-státu do Rakouska pouze jediný pracovník, musí zaměstnavatel tuto kopii předat tomuto vysílanému pracovníkovi.

3. Které podklady musí být k dispozici na pracovišti?

Pokud pro vysílané pracovníky neexistuje v Rakousku povinnost sociálního pojištění

  • podklady o přihlášení pracovníka k sociálnímu pojištění (formulář A 1), jakož i
  • kopie ohlášení prací u Centrálního koordinačního místa spolkového ministerstva financí

Pozor!

Pokud je třeba pro zaměstnávání vysílaných pracovníků  v sídle státu zaměstnavatele úřední povolení, je nutno mít k dispozici na pracovišti také toto povolení

4. Které pokuty hrozí při opomenutí ohlášení popř. pokud nejsou tyto podklady k dispozici na pracovišti?

Pokud zahraničních zaměstnavatel nebo jeho zmocněnec (viz k tomu kapitola 2.) 

  • včas nenahlásí provádění prací u Centrálního koordinačního místa spolkového ministerstva
  • nebo nebude mít k dispozici požadované podklady, tedy ohlášení prací u Centrálního koordinačního místa spolkového ministerstva jakož i podklady o přihlášení pracovníka k sociálnímu pojištění popř. pracovní povolení a povolení k pobytu,

dopouští se tím správního přestupku, který je trestán peněžitou pokutou v rozmezí € 500,- až € 5.000,-, v případě opakování € 1.000,- až € 10.000,-.

5. Formuláře a kontaktní adresy

http://www.bmf.gv.at/Betrugsbekaempfung/Steuer/KIAB/ZentraleVerwal-tungs_7822/_start.htm

6. Zákon

proti mzdovému a sociálnímu dumpingu

Od 1.5.2011 vstoupil v platnost Zákon proti mzdovému a sociálními dumpingu. Tento zákon zaměstnancům zajišťuje přináležející odměnu za vykonanou práci a spravedlivou konkurenci mezi firmami. Tomuto zákonu podléhají vedle zahraničních podniků, kteří zaměstnávají, vysílají nebo přenechávají své pracovníky do Rakouska, i všechny tuzemské firmy.

6.1. Kdo smí provádět kontroly?

Zahraniční podniky, které  vysílají nebo přenechávají pracovníky do Rakouska, jim musejí po tuto dobu platit mzdu stanovenou kolektivní smlouvou, kterou je povinen platit rakouský zaměstnavatel. Protože tito pracovníků nepodléhají rakouskému povinnému pojištění, provádí kontrolu finanční policie ve spolupráci s centrem LSDB, zřízeným u Wiener Gebietskrankenkasse. K tomu je finanční policie vybavena příslušnými právy na vstup, informačními právy a právy náhledu. Zahraniční zaměstnavatelé jsou povinni, mít požadované mzdové podklady k dispozici na pracovišti v německém jazyce po dobu trvání zaměstnávání. Při měnících se pracovištích se musejí být tyto mzdové podklady do jednoho dne nacházet na prvním pracovišti. Pokud toto není možné, musejí být k dispozici v každém případě v tuzemsku a do 24 hodin musejí být na požádání předloženy finančnímu úřadu.

Při přeshraničním přenechávání pracovních sil je nutno tyto podklady předložit zaměstnavateli. Požadované mzdové podklady obsahují vedle pracovní smlouvy také záznamy o pracovní době, mzdové lístky nebo důkazy o výplatě mzdy jako např. doklady o bankovních převodech.

Ve stavebnictví je navíc oprávněn provádět kontrolu a oznamování i BUAG.

6.2. Co rozumíme pod pojmem „přináležející základní mzda"?

Pod pojmem přináležející základní mzda se rozumí základní mzda včetně základní mzdy za přesčasy, do které nejsou zahrnuty ostatní přirážky (tedy i přirážky za přesčasy) nebo zvláštní platby. Náhrada nákladů a naturální požitky – pokud kolektivní smlouva neurčí jinak – nesmějí být do základní mzdy započítávány.

6.3. Které pokuty mohou být uděleny?

Při odepření nahlédnutí nebo předání podkladů hrozí pokuty od € 500,- až do € 5.000,-, v případě opakování od € 1.000,- do € 10.000,-. Zahraničním zaměstnavatelům jsou tyto pokuty udělovány i tehdy, pokud by odepřeli přístup k provozovnám, stavbám atd. nebo pokud by neměli k dispozici požadované mzdové podklady.

Při mzdovém dumpingu u max. 3 zaměstnanců hrozí pokuty ve výši € 1.000,- až € 10.000,- na pracovníka (v případě opakování € 2.000,- až € 20.000,-). Pokud se to týká více než tří pracovníků, zvyšují se pokuty na €2.000,- až € 20.000,- na pracovníka (v případě opakování € 4.000,- až € 50,000,-).

Okresní správní úřad však může upustit od oznámení popř. potrestání, pokud by byl rozdíl v odměňování jen velmi malý nebo pokud by bylo zavinění zaměstnavatele shledáno jako bagatelní, dále pak, pokud by byl rozdíl vzhledem k přináležející odměně (tedy nejen rozdíl k základní mzdě) během stanovené lhůty doplacen a pokud by se toto nedodržení základní mzdy stalo poprvé.

V případě opakování je však vždy nutno udělit minimální pokutu. Doplatek rozdílu mzdy je vždy posuzováno jako polehčující okolnost. Promlčecí lhůta je jeden rok a začíná běžet od doby skončení protiprávního jednání, tedy až s odstraněním protiprávního stavu.

Zahraničním zaměstnavatelům, kteří byli pravomocně odsouzeni pro mzdový dumping více než 3 pracovníků nebo pro opakovaný mzdový dumping, se zakazuje výkon jejich činnost v tuzemsku po dobu minimálně 1 roku. Pokud tyto činnosti budou i přesto prováděny, hrozí zde pokuty ve výši €2.000,- až €20.000,.

Pokud by se trestní stíhání jevilo jako nemožné nebo podstatně ztížené (především u zaměstnavatelů bez sídla v tuzemsku), může být zákazníkovi popř. při přenechávání pracovních sil zaměstnavateli nařízeno, aby složil část mzdy nebo úhrady za přenechávání pracovníků jako záruku.