Další informace

3. Rozlišení mezi vysláním a přenecháváním pracovních sil

Toto rozlišení v praxi způsobuje často velké potíže!

Kdy mluvíme o přenechávání pracovních sil?

O přenechávání pracovních sil mluvíme tehdy, pokud

  • není vyráběno dílo, které by se lišilo od produktů, služeb a polotovarů objednatele díla, a které by bylo možno přičíst zhotoviteli
  • je práce prováděna převážně nářadím a materiálem objednatele díla,
  • jsou nasazení pracovníci organizačně začleněni do provozu objednatele díla a/nebo podléhají jeho pracovnímu a odbornému dozoru nebo
  • zhotovitel neručí za úspěch pracovní výkonu.

Při přenechávání  bulharských a rumunských státních příslušníků popř. příslušníků třetí země musí podnik, který je v tuzemsku zaměstnává, vždy žádat o pracovní povolení.
Pokud by spolupráce (plánovaná jako vyslání) mezi rakouským zákazníkem a zahraničním zhotovitelem měla být posuzována jako přenechávání pracovních sil a měly by tím být porušovány zákonné směrnice vztahující se na sociální pojištění popř. zaměstnávání cizinců, hrozí zde úřední postih.
Vymezení mezi vysláním a přenecháváním se provádí na základě skutečného ekonomického obsahu a ne na základě vnější formy (smlouvy).

4. Kdo je při porušování předpisů na zaměstnávání cizinců právně postižitelný

Kdo zaměstnává cizince bez požadovaných povolení (povolení k vyslání, pracovní povolení), dopouští se správního přestupku, na který se vztahují vysoké peněžité pokuty, při neoprávněném zaměstnávání až 10.000,- € a v případě opakování až 50.000,- € .
Nepovolené zaměstnávání cizinců může mít za následek i vyloučení z veřejných zakázek.
Právně postižitelný tuzemský podnikatel, který využíval práce vysílaných cizinců pro vykonání svého díla!

5. Formuláře a kontaktní adresy:

Příslušné formuláře žádostí najdete pod http://www.ams.or.at/sfu/14102.html
http: //www, bmf.gv.at/Betrugsbekaempfung/Steuer/KIAB/ZentraleVerwal-tungs_7822/_start.htm

6. Práce přes hranici, které vykonává podnikatel (bez nasazení pracovníků)

Pokud podnikatel provádí službu osobně, není vyžadováno pracovní povolení. Tato skutečnost nemůže být, protože zde neexistuje vysílající zaměstnavatel, formálně označována jako vyslání.
Zda se jedná o samostatnou výdělečnou činnost, se řídí podle skutečného ekonomického obsahu vykonávané činnosti, a ne na základě její vnější formy (smlouvy). Samostatná výdělečná činnost na základě smlouvy o dílo (zakázky)  proto může být při podrobnějším prověření z hlediska pracovně právního i klasifikována jako činnost, která má povahu zaměstnaneckého poměru a vztahuje se na ni tedy pracovní povolení (například začlenění do nadřízeného podniku, pokud neexistují žádné vlastní pracovní prostředky nebo vlastní provozovna).