Zaměstnávání cizinců

Pokud chce podnikatel, který nemá sídlo firmy v Rakousku pro splnění svých smluvních povinností, zvláště pak smlouvy o dílo, přechodně nasadit své pracovníky na práci v Rakousku, hovoříme o vysílání pracovníků.
Zákonem o přechodném období při rozšíření EU v roce 2004 Rakousko využilo možnosti sjednání přechodné úpravy pro vysílání zahraničních pracovníků na práci do Rakouska.
Tato přechodné lhůta týkající se nově přistoupivších členských států, které přistoupili k EU v roce 2004 (viz k tomu kapitola 1.4.)  uplynula k datu 30.4.2011. Omezení pro pracovníky z těchto nových členských zemí tedy od tohoto okamžiku pozbyla platnosti. Pro občany z Rumunska a Bulharska platí tato omezení na základě směrnice o přechodném období však až do 31.12.2011 a počítá se s jeho dalším prodloužením o dva roky, tedy nejpozději do 31.12.2013.
Ve smyslu přechodné úpravy se ohledně vyslání zahraničních pracovníků do Rakouska z Rumunska a Bulharska rozlišuje mezi liberalizovanými a neliberalizovanými (chráněnými) obory činností.

Je třeba rozlišovat a rozdílně i posuzovat následující varianty vyslání:

  • vyslání podnikem se sídlem v EU popř. státě EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska),
  • vyslání podnikem se sídlem v Bulharsku nebo Rumunsku,
  • vyslání podnikem se sídlem v třetí zemi.

U těchto tří variant pak hraje roli, zda se u vysílaných pracovníků jedná o

  • státní příslušníky členských států EU popř. států EHP (s výjimkou Rumunska nebo Bulharska),
  • rumunské a bulharské státní příslušníky nebo
  • příslušníky třetích zemí


Pozor!

Státní příslušnost vysílajícího zaměstnavatele nemusí být nutně shodná se státní příslušností vysílaných pracovníků.

Vyslání pracovníků může být buď bez povinnosti pracovního povolení nebo se na něj vztahuje povinnost získat pracovní povolení. Existují následující druhy povolení k vysílání pracovníků:

  • Povolení k vyslání,
  • Pracovní povolení
  • EU-potvrzení o vyslání.